Velký obrat Japonska. Jádro už nezavrhuje, vliv na to má i jeho závislost na Rusku

Jádro bylo v posledních letech ve spojení s energetikou v Japonsku takřka sprosté slovo. A byl pro to dobrý důvod. Před 11 lety udeřily na pobřeží japonského ostrova Honšú obrovské vlny tsunami vyvolané silným zemětřesením. Postihly i val chránící jadernou elektrárnu Fukušima I, která patřila mezi jednu z největších na světě, a odstartovaly největší jadernou havárii od výbuchu Černobylu. Japonsko se dílem začalo od jádra odvracet a odstavovat reaktory, dílem zpřísnilo dozor nad elektrárnami. Nyní se ale energie z jádra vrací na scénu. I kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Japonský premiér Fumio Kušida v pátek prohlásil, že jeho země „bude usilovat o opětovné spuštění odstavených jaderných elektráren, aby se co nejvíce využilo jádro a stabilizovaly se ceny a dodávky energie“, upozornila agentura Reuters. 

Kušida zároveň řekl, že ačkoliv bude usilovat o znovuspuštění odstavených jaderných elektráren, nepočítá s tím, že by jeho vláda otevírala nová zařízení tohoto typu. „Dbáme spíše na to, aby bezpečnost byla tou největší prioritou,“ prohlásil před japonským parlamentem.

Po Fukušimě bylo odstaveno 24 reaktorů, v provozu zůstalo 35 dalších. A z těchto 35 reaktorů dnes vyrábí elektřinu pouze sedm. 

Japonsko je jednou z největších světových ekonomik, zůstává však nadále závislým na dovozu ropy a plynu z Ruska – a to právě kvůli havárii ve Fukušimě v roce 2011. Země nedávno potvrdila svůj závazek, že sníží využívání uhelné energie, kterou považuje za neefektivní. Do roku 2030 by ve výrobě japonské elektřiny mělo uhlí figurovat jen z 19 procent – v roce 2019 to bylo 32 procent.

Tokio, které se připojilo k západním sankcím proti Moskvě, je ale na ruské energii značně závislé. Proto již začátkem tohoto měsíce během summitu G7 uvedlo, že se k embargu této skupiny na ruskou ropu připojí v blíže neurčeném termínu poté, co zváží, jak minimalizovat nepříznivé dopady na živobytí lidí a podnikání.