Sektor výroby mikročipů roste v Číně rychleji než kdekoliv jinde na světě. Přispěly k tomu sankce, které Spojené státy uvalily na místní technologické giganty, od firmy Huawei Technologies až po firmu Hikvision, které zvýšily zájem o domácí výrobky. Podle údajů agentury Bloomberg pochází 19 z 20 nejrychleji rostoucích firem čipového průmyslu za poslední čtyři čtvrtletí z Číny. Loni jich bylo osm.

Přední čínští dodavatelé designového softwaru, procesorů a zařízení důležitého pro výrobu čipů zvyšují tržby několikanásobně rychleji než globální lídři Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) nebo ASML Holding. Tento prudký růst ukazuje, jak napětí mezi Washingtonem a Pekingem mění celosvětový polovodičový průmysl, jehož hodnota činí 550 miliard dolarů (12,9 bilionu korun). Odvětví hraje důležitou roli prakticky ve všem, od obrany až po nástup budoucích technologií, jako je umělá inteligence či autonomní automobily.

V roce 2020 začaly Spojené státy omezovat prodej americké technologie firmám, jako je Semiconductor Manufacturing International a Hangzhou Hikvision Digital Technology, čímž úspěšně omezily jejich růst. Na druhé straně ale také podnítily rozmach výroby a dodávek čipů v Číně. Cena akcií firem, jako je například Cambricon Technologies, se z letošního minima více než zdvojnásobila a podle analytiků má stále prostor k růstu. Očekává se, že Peking v rámci snahy obejít americké sankce spustí miliardové investice do tohoto sektoru pomocí programů, které mají podpořit a financovat národní technologické šampiony a nákupy čínských produktů.

Růst čínských firem přilákal také pozornost některých nejvybíravějších klientů. Podle zdrojů Apple zvažoval, zda si jako dodavatele paměťových čipů pro své iPhony nevybere firmu Yangtze Memory Technologies.

Základem ambicí Pekingu byla v roce 2021 snaha odpoutat se od geopolitického rivala a dovozu čipových sad za více než 430 miliard dolarů. Objednávky zařízení pro výrobu čipů ze zahraničí loni stouply o 58 procent, a to hlavně díky tomu, že místní továrny rozšiřovaly kapacitu, ukazují údaje poskytnuté průmyslovým svazem Semi. To podpořilo místní podnikání, takže celkové tržby čínských výrobců a designérů čipů loni stouply o 18 procent na rekordních více než bilion jüanů (3,5 bilionu korun), uvádí Čínský svaz polovodičového průmyslu.

Čínským výrobcům čipů nahrává také přetrvávající globální nedostatek čipů, který omezuje výrobu největších světových výrobců automobilů a spotřební elektroniky. To pomáhá čínským firmám dostat se i na mezinárodní trhy.

Největší smluvní výrobci čipů SMIC a Hua Hong Semiconductor udržovali výrobu v šanghajském závodě téměř v plném provozu i v době, kdy nejhorší pandemie nemoci covid-19 paralyzovala továrny a dopravu po celé Číně. Společnost SMIC nedávno oznámila, že čtvrtletní tržby zvýšila o 67 procent, čímž překonala větší konkurenty GlobalFoundries a TSMC. Tržby Shanghai Fullhan Microelectronics stouply v průměru o 37 procent a tržby firmy Primarius Technologies, která vyvíjí návrhářské nástroje, se v posledních čtyřech čtvrtletích v průměru zdvojnásobily.

Pokud se nechají stranou obavy o dlouhodobou ziskovost čínských firem, není podle analytiků pochyb o tom, že razantní budování kapacit čínských firem posílí v celosvětovém měřítku jejich působnost.