Napětí okolo dodávek plynu do evropských zemí každým dnem roste a sílí i obavy nad situací, která nastane v zimě. V pondělí navíc začala pravidelná údržba plynovodu Nord Stream 1, kterým do EU proudí většina plynu z Ruska. Německo se obává, že Putin plynové kohoutky nechá zavřené, a představilo plán, který má zajistit dostatek energie při snížení či úplném zastavení dodávek. První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans proto uvedl, že v této situaci musí jít klimatická krize stranou, a vyzývá, aby se EU krátkodobě vrátila k fosilním palivům.

„Rozhodně nesplníme naše klimatické cíle, pokud nedostatek energie povede k rozvratu ve společnosti. Musíme zajistit, aby lidem v zimě nebylo doma chladno,“ naléhá Timmermans, který je po Ursule von der Leyenové druhým nejvyšším úředníkem v Evropské komisi. Podle něj mohou obavy lidí rychle eskalovat v občanské nepokoje, což si přesně přeje Rusko. „Putin používá všechny prostředky, které má, aby vyvolal v našich společnostech spory, takže se musíme připravit na velmi těžké období,“ řekl v rozhovoru pro deník The Guardian.

Jeho cílem proto mimo jiné je evropskou veřejnost nejpozději do 1. listopadu ujistit, že tuto zimu nebude čelit krizi ve vytápění svých domovů. „Pokud nedokážeme poskytnout tuto záruku, dostane se společnost na hranu. Už se to ostatně děje kvůli vysokým cenám energií, potravin a inflaci vůbec,“ řekl.

Nyní proto podle něj není ta správná chvíle řešit klimatickou krizi, protože není tak naléhavým problémem jako hrozba toho, že v zimních měsících lidé nebudou moct topit. „Jsem v politice dost dlouho na to, abych pochopil, že lidé se nejvíce obávají bezprostřední krize, nikoli dlouhodobé krize, a pokud nebudeme řešit tu okamžitou krizi, nikdy nevyřešíme krizi dlouhodobou,“ argumentuje dvaašedesátiletý Timmermans, který je v politice přes třicet let.

Nizozemský politik, který má v EU na starosti Green Deal a zastupuje unii v mezinárodních jednáních o klimatu, tvrdí, že jediným současným účinným řešením je krátkodobý návrat k fosilním palivům. Ten prý není ani v rozporu s omezením ročního nárůstu globální teploty o 1,5 °C, který byl v listopadu stanoven na klimatickém summitu COP26 v Glasgow. 

Timmermansova slova se však mohou setkat s odporem. Ten ostatně přišel už poté, co Evropský parlament minulý týden zařadil jádro a plyn mezi čisté zdroje. Rakousko se rozhodlo kvůli tomuto kroku Evropskou komisi zažalovat. Česká vláda naopak na začátku července schválila prodloužení těžby černého uhlí na Karvinsku do konce roku 2023. Ministerstvo financí, které přes společnost Prisko vlastní jediného těžaře černého uhlí v Česku, nebude ani bránit tomu, aby firma OKD začala usilovat o povolení těžby na roky 2024 a 2025. Výrobu elektřiny z uhelných elektráren začala zvyšovat i německá vláda, zároveň však ustupuje od jádra podle plánu.