Španělsko v letech 2023 a 2024 mimořádně zdaní energetické firmy a banky. V úterý to podle agentury Reuters řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Země tak chce obyvatelům pomoct s inflací a s drahými energiemi. Akcie španělských bank jako Sabadell a Caixabank po oznámení klesly až o osm procent a vzaly s sebou dolů i akcie ostatních evropských finančních domů – Deutsche Bank nebo BNP Paribas.

Vláda očekává, že v letech 2023 a 2024 získá každý rok dvě miliardy eur (49 miliard korun) z daně z mimořádných zisků energetických společností dosažených v tomto a příštím roce. Od dočasné daně pro finanční instituce si slibuje roční výnosy 1,5 miliardy eur, řekl dnes v parlamentu premiér.

Sánchez uvedl, že inflace je způsobená do značné míry ruskou invazí na Ukrajinu a je pro Španělsko největší výzvou. Přirovnal ji k „vážné nemoci naší ekonomiky, která ožebračuje všechny, zejména nejzranitelnější skupiny“.

Premiér také oznámil dávku 100 eur (2460 korun) měsíčně jako doplňková stipendia pro studenty starší 16 let, kteří již stipendia dostávají. Ohlásil zavedení bezplatné vícenásobné jízdenky na příměstské vlaky a vlaky na středně dlouhých tratích v období od září do konce prosince. Vláda rovněž plánuje postavit v Madridu 12 000 bytů.

Mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností už dříve zavedla Británie a podobné opatření oznámilo i Maďarsko. Česká vláda nyní debatuje o zavedení zvláštní daně na nezaslouženě zvýšené zisky firem, mimo jiné právě těch energetických, které je získaly vnějšími okolnostmi, a nikoli iniciativou a inovacemi.

Šéf agentury pro energii: Globální energetická krize se ještě může prohloubit

Globální energetická krize provázená prudkým nárůstem cen elektřiny a paliv se ještě může prohloubit. Na energetickém fóru v Sydney to v úterý řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Krize by podle něj mohla urychlit přechod k čistší energii, do té doby však bude Evropa i další regiony čelit potížím při zabezpečování dodávek ropy a plynu.

„Svět nikdy nezažil tak velkou energetickou krizi z hlediska její hloubky a složitosti,“ řekl Birol podle agentury Bloomberg. „Možná jsme ještě neviděli její nejhorší část,“ dodal.

Mezinárodní agentura pro energii je mezivládní organizací, která vznikla v roce 1974 v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). K jejímu vzniku přispěla tehdejší ropná krize, organizace funguje zejména jako poradce členských zemí OECD v otázkách energetiky.

„Nadcházející zima bude v Evropě velmi obtížná,“ varoval Birol. „Mohlo by to mít vážné důsledky pro světovou ekonomiku,“ dodal. Evropa se nyní potýká s poklesem dodávek zemního plynu z Ruska. Situace kolem těchto dodávek se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu.

Americká ministryně energetiky Jennifer Granholmová na fóru v Sydney uvedla, že dopady války na Ukrajině na globální energetický sektor zdůrazňují potřebu snížit závislost na fosilních palivech. „Globální přechod k čisté energii by mohl být tím největším mírovým plánem,“ prohlásila.

Granholmová také varovala, aby země v rámci přechodu k čisté energii nenahrazovaly energetickou závislost na Rusku závislostí na jiném dominantním dodavateli. Poukázala v této souvislosti na Čínu, která má silnou pozici v oblasti zařízení pro výrobu solární energie a která je klíčovým výrobcem větrných turbín.