Panorama české červnové inflace připomíná Manhattan. Které položky dál šplhají k nebi

Na první pohled ten graf připomíná panorama Manhattanu či některé z asijských megapolí. Jedna vysoká věž mrakodrapu střídá druhou. Mezi nimi se ve stínu krčí o poznání nižší budovy.

Ve skutečnosti se ale jedná o podrobný sloupcový graf popisující červnovou inflaci v Česku. Co „budova“, to jedna podrobná skupina zboží či služeb ze spotřebního koše. Její výška udává meziroční růst (v ojedinělých případech i pokles) ceny. Šířka pak značí její význam pro výpočet celkové inflace, tedy váhu skupiny zboží či služby ve spotřebním koši.

Kupříkladu „věž“ zemního plynu nadále ční mezi ostatními položkami ze skupiny bydlení a energií. Tato surovina v červnu meziročně zdražila o 58 procent. Za sousední elektřinu si spotřebitelé také výrazně připlatí, její cena vzrostla o 32 procent. A třeba takzvané imputované nájemné (tedy náklady vlastního bydlení) poskočilo o 20 procent.

Není divu, že na vysoké červnové inflaci se stejně jako o měsíc dřív podepsala nejvýznamněji právě tato skupina zboží a služeb zahrnující bydlení a energie. Konkrétně přispěla zhruba třetinou k meziročnímu růstu spotřebitelských cen, který v červnu dosáhl 17,2 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Bydlení a energie totiž mají ve spotřebním koši vysokou váhu, podílí se na něm z více než jedné čtvrtiny. A ceny v této skupině jako celku za rok vyskočily o 23 procent.

Vedle bydlení se na vysoké inflaci před prázdninami významně podepsal růst cen potravin – například mouku zákazníci v červnu kupovali o dvě třetiny dráž než před rokem, cena másla se zvedla o více než polovinu, cenovky u cukru byly vyšší o dvě pětiny.

Rozhovor

Vysoká inflace začíná rozdělovat domácnosti, eurem bychom si teď ale nepomohli, říká Sklenář

14. 7. 2022 ▪ 12 min. čtení

„Meziroční růst spotřebitelských cen výrazně zrychluje od loňského července. V červnu k tomuto zrychlování opět nejvíce přispěly ceny potravin, které meziročně vzrostly o 18 procent,“ uvádí Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.

Jak již zaznělo, na inflaci se významně podepsalo imputované nájemné, do kterého se započítávají například tržní ceny nových bytů a domů či náklady na rekonstrukci a údržbu bydlení. V panoramatu české inflace představuje velmi širokou „budovu“ – ve spotřebním koši má váhu přes 12 procent. Naproti tomu například evropsky srovnatelný harmonizovaný index spotřebitelských cen ho neobsahuje. Kdyby tedy došlo k obrazné demolici této „budovy“, červnová inflace by byla o něco nižší, konkrétně by činila 16,6 procenta, spočítal Český statistický úřad.