Zatímco na Ukrajinu dopadají ruské rakety a bomby, vede režim prezidenta Vladimira Putina ještě další ofenzívu – v oblasti informační války ve východní Evropě. Ta se podle agentury AP odehrává se stále větší silou například v Bulharsku a v Polsku. Pomocí falešných účtů a dalších nástrojů propagandy rozdmýchává Putinův režim obavy z uprchlíků, z rostoucích cen paliv a vykresluje Západ jako nedůvěryhodného partnera.

Podle AP například platil Kreml v Bulharsku novinářům, politickým analytikům a dalším osobám s vlivem na veřejné mínění 2000 eur (asi 49 tisíc korun) měsíčně, aby zveřejňovali na internetu proruský obsah. AP uvádí jako zdroj této informace vysoce postaveného bulharského činitele. V Bulharsku také výzkumníci odhalili promyšlenou síť falešných účtů, trollů a internetových programů (botů), které měly v zemi šířit dezinformace a proruskou propagandu. Podobné snahy Rusko vyvíjí i v dalších státech regionu, například  v Česku nebo v Polsku.

Pro ruské vedení je šíření dezinformací finančně výhodná alternativa k tradičním nástrojům diplomacie nebo války, domnívá se Graham Brookie, ředitel Digitální forenzní výzkumné laboratoře Atlantické rady (DFRLab), která ruské dezinformace analyzuje. Ruskem šířené dezinformace jsou podle něj úspěšnější tam, kde je polarizovanější mediální trh.

Bulharsko bylo dlouho považováno za ruského spojence, přestože země v posledních desetiletích obrátila svoji pozornost k Západu, v roce 2004 vstoupila do NATO a o tři roky později do Evropské unie. Když se Bulharsko, Polsko a další země bývalé Varšavské smlouvy postavily na stranu NATO v jeho podpoře Ukrajiny, Rusko zareagovalo vlnou dezinformací a propagandy, jejichž cílem bylo vytěžit co nejvíc z veřejné debaty o globalizaci a poplatnosti západnímu stylu života.

V Polsku se to projevilo konspiračními teoriemi. Jedna z nich, která byla šířena hackerskou skupinou napojenou na Rusko, ve snaze rozdělit Polsko a Ukrajinu hlásala, že polské gangy obchodují s orgány ukrajinských uprchlíků.

Ruský informační útok přichází v době, kdy se vlády v demokratickém světě potýkají s nespokojeností občanů způsobenou rostoucími cenami pohonných hmot a potravin. Právě Bulharsko, kde prozápadní premiér Kiril Petkov neustál minulý měsíc hlasování o důvěře, je ve velmi zranitelné pozici.

Dezinformační kampaň Ruska podle státních úřadů probíhá i v tuzemsku. V Česku byla na žádost vojenského zpravodajství hned po invazi zablokována skupina dezinformačních webů, ty jsou ale od května opět dostupné. Vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma oznámil, že blokování nemá smysl. 

Klíčovou roli v šíření ruské dezinformační kampaně zastávají ruské ambasády. Ruská ambasáda v Sofii například vyzvala bulharské občany, aby přispěli na ruskou armádu. Velvyslanectví také šířilo vyvrácené konspirační teorie, podle nichž měly USA na Ukrajině provozovat tajné biolaboratoře.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se