Plyn z LNG terminálu v Nizozemsku prodlouží spotřebu v Česku až o dva měsíce, řekl Síkela

Od září začne do Česka proudil plyn ze dvou nizozemských plovoucích terminálů v Eemshavenu, kde energetická firma ČEZ pro stát v červnu vysoutěžila kapacitu ve výši tří miliard kubíků ročně. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) by během příští topné sezóny mělo západním směrem do Česka přitéct až 1,5 miliardy metrů krychlových plynu. 

„Chceme tuto možnost využít naplno,“ řekl na tiskové konferenci Síkela. Spolu s tuzemskými  zásobníky, kde je nyní vtlačeno 2,6 miliardy kubíků, by plyn z Nizozemska měl prodloužit spotřebu země o dalších šest až osm týdnů, tedy až do března. Se zásobníky, jež jsou nyní naplněné ze 77 procent, by to bylo do konce ledna.

Nákup kapacity v terminálech v Nizozemsku vyšel ČEZ podle generálního ředitele Daniela Beneše na vyšší desítky milionů eur. Firma má pro přepravu do Česka zajištěné i přepravní kapacity v plynovodech přes Německo.

Plyn do terminálů zatím ještě zajištěný není, obchodníci ČEZ ale vyjednávají jak o uzavření dlouhodobého kontraktu nebo je tu možnost nákupů zkapalněného plynu z jednotlivých LNG tankerů přes energetickou burzu. Nejčastěji jde o plyn z Kataru či Spojených států. „Nákup plynu je to nejjednodušší, klíčová je logistika. Tři miliardy kubíků je přibližně 30 tankerů,“ řekl Beneš. ČEZ nakupuje plyn přes obchodníky v Londýně.

Kapacita v nizozemských plovoucích terminálech (takzvané FSRU), jež provozuje koncern Gasunie, je osm miliard kubíků. Jde o celkem dva terminály a jednu regazifikační jednotku, která zkapalněný plyn opět dostane do plynného stavu, jíž pak putuje plynovody přes Německo do Česka. Vedle ČEZ si jejich kapacitu v aukci zajistil například koncern Shell. Gasunie bude terminály provozovat pět let.

Roční tuzemská spotřeba plynu je asi 9,4 miliardy metrů krychlových. Závislost na Rusku byla dosud prakticky stoprocentní. Momentálně by Česko mělo mít zajištěné dvě třetiny roční spotřeby plynu. Ta je největší v topné sezóně začínající na přelomu září a října, kdy začínají plyn více využívat také domácnosti k vytápění.

Mimořádná krize, před zimou se musí šetřit. Brusel navrhne povinné snížení odběru plynu pro všechny země EU

20. 7. 2022 ▪ 4 min. čtení

Podle Síkely se už plní rovněž zásobník v Dambořicích, který má kapacitu 450 milionů kubíků a z poloviny ho vlastní ruský Gazprom. Ten má dlouhodobě rezervovaných 405 milionů kubíků, které ale nevyužívá. Proto stát začal zásobník s pomocí ČEZ plnit sám. „Dnes je tam 94 milionů kubíků,“ uvedl Síkela.

Podíl ruského plynu dodávaného Kremlem kontrolovaným státním koncernem Gazprom byl ještě minulý rok více než 40 procent. Loni to bylo celkem 154 miliard kubíků. Druhým největším dodavatelem je potom Norsko a hlavně jižní Evropu zásobuje také Alžírsko. Už loni začalo stoupat množství nakoupeného LNG. A letos v červnu už Evropa poprvé dovezla více amerického LNG než plynu ruskými plynovody. Jde ale o letní měsíce, kdy je spotřeba plynu vždycky menší.

Situace kolem dodávek plynu od ruským státem kontrolovaného koncernu Gazprom je dlouhodobě komplikovaná po agresi na Ukrajinu. Na jedné straně státy EU uvalily na Rusko poměrně tvrdé sankce, na straně druhé Evropa v posledních letech zvyšovala svoji závislost na ruském plynu nebo ropě. A tuto závislost nemůže okamžitě ukončit, byť prakticky okamžitě začal v rámci EU relativně úspěšný „hon“ na světovou kapacitu plovoucích terminálů FSRU. Jen Německo si takto zajistilo celkem čtyři. Úplné nahrazení ruských dodávek ale není možné.

Nervozitu kolem dodávek ruského plynu zvýraznila odstávka plynovodu Nord Stream 1, která má skončit 21. července. Evropská komise ale podle komisaře Johannese Hahna neočekává, že plynovod bude po čtvrtečním ukončení plánované údržby znovu spuštěn, řekl. „Diktátor Putin dobře ví, že jsme na plynu závislí a snaží se proto Evropu poškodit v rámci nevyhlášené energetické války,” uvedl Síkela.

Trubka vedoucí přes Baltské moře z ruského přístavu Vyborg do německého Greifswaldu je i hlavním plynovodem pro dodávky do Česka. Ruský Gazprom už v polovině června oznámil dopisem hlavním odběratelům v Německu, společnostem Uniper a RWE, že nadále nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci.

Plynovod Nord Stream 1 má kapacitu 59 miliard kubických metrů plynu. Gazprom kapacitu plynovodu snížil na nynějších zhruba 40 procent se zdůvodněním, že se zpožďuje avizovaný návrat ruské turbíny ze servisu, který v Kanadě prováděla německá společnost Siemens Energy. Obě německé firmy argumentaci Gazpromu odmítají.

Vedle Nord Stream 1 existují i další možnosti dodávek. I přes válku Rusko částečně využívá tranzit přes Ukrajinu, kde je kapacita 109 milionů kubíků denně. Už před agresí na Ukrajině přestal Gazprom využívat plynovod Jamal vedoucí přes Bělorusko a Polsko, když si v něm na letošní druhé a třetí čtvrtletí nerezervoval žádnou přepravní kapacitu.