Čipy a krize kolem Tchaj-wanu ukazují, že demokracie musí v nové globální ekonomice více spolupracovat

Když statisíce lidí v úterý online s napětím sledovaly, jak se k Tchaj-wanu blíží letadlo s předsedkyní americké Sněmovny reprezentantů a čekala se čínská provokace, burzovní makléři viděli ještě něco jiného: propad hodnoty akcií tchajwanských výrobců polovodičů TSMC a UMC. První spadly o 2,4 procenta, druhé o tři procenta. Propad zaznamenaly i další firmy, které jsou součástí globálního výrobního řetězce polovodičů jako německý Infineon, nizozemský ASML nebo americká Nvidia či Intel.

A mezi těmi, s nimiž si Pelosiová při své krátké, ale intenzivní a možno říci historické návštěvě setkala, byl právě i šéf TSMC, největšího světového výrobce čipů. Pelosiová jela na Tchaj-wan krátce poté, co americký Kongres schválil obří balík státní pomoci pro výstavbu nových továren na čipy právě v USA, zároveň stanovil nová pravidla pro firmy, které na výrobu či vývoj čipů čerpají federální podporu. Hlavně tedy omezil jejich možnosti rozvíjet se v Číně. USA sice dosud v globálním řetězci nepatří mezi klíčové výrobce samotných čipů, ale mají rozhodující slovo v jejich designu a vývoji strojů pro jejich výrobu.

Schválení amerického zákona o polovodičích způsobilo, že například dva největší korejští výrobci čipů Samsung a SK Hynix musí změnit svoji strategii. Nejspíš zásadně omezí investice v Číně a naopak je navýší v USA, protože k výrobě nejmodernějších čipů potřebují právě americké stroje a design. A to je jen začátek zásadní proměny polovodičové geopolitiky.

Právě v tomto odvětví už jsme svědky procesu, který začíná dostávat jméno „friendshoring“, tedy přenášení co největšího podílu výroby do spojeneckých států s demokratickým režimem. Jak by tento proces mohl vypadat a jak by hlavně Evropská unie a Spojené státy mohly a měly spolupráci koordinovat, nastiňuje například tato čerstvá studie amerického think-tanku CSIS.

Z výroby čipů se stal nový symbol národní bezpečnosti. A zároveň jsou čipy produkty, bez nichž se neobejdou jiná odvětví ekonomiky, jak jsme si v Česku ověřili například na automobilce Škoda.

Tohle si ve zvýšené míře uvědomují nejen američtí, ale i evropští politici. Evropská unie chce pomocí aktu o čipech napumpovat do výroby polovodičů miliardy eur a zvýšit podíl Evropy v tomto odvětví z nynějších deseti na dvacet procent. Mělo to být i jedním z témat českého předsednictví v EU.

Snadněji se to ovšem napíše, než provede. Varovným příkladem je Španělsko, jehož vláda už před několika měsíci chtěla z unijních peněz získat miliardy, aby toto odvětví doma postavila prakticky na zelené louce. Jenže k tomu potřebujete někoho, kdo přinese potřebné znalosti a know-how, což by v případě Evropy měla a mohla být nejspíš právě tchajwanská TSMC. Její zástupci už delší dobu zkoumají možnosti v Evropě a nejvíc se jim líbí Německo, kde už existuje řada firem z tohoto oboru.

Zálusk na podobnou investici si dělají i Češi právě kvůli blízkým politickým vztahům s Tchaj-wanem. Pro Česko by byla zajímavá i investice v Německu kvůli geografické blízkosti s německými továrnami čipového průmyslu v Sasku. Jak popisuje například nedávná studie německého think-tanku SNV, klíčovou roli v budování nového čipového průmyslu by měl sehrát národní stát, nikoli jen EU jako (zdánlivě) bezedná kasička na peníze.

Zároveň tchajwanské firmy vzhledem k čím dál agresivnějšímu chování Číny hledají možnosti, jak budovat nové výrobní kapacity jinde. Očekávají ale masivní státní podporu hostitelské země jako třeba v Japonsku, kde TSMC staví novou továrnu. Diverzifikace výroby a ekonomiky obecně je součástí tchajwanských politických strategií podle expertů už více než pět let a opět – vedle čistě byznysových hledisek v ní hrají roli i politické vztahy.

Globalizace, jak jsme ji znali poslední dekády, se mění a jak ukazuje příklad polovodičového průmyslu, politické vazby a blízkost politického zřízení bude hrát čím dál větší roli kvůli bezpečnosti dodávek a ekonomiky jako celku.

P. S.: Pokud byste chtěli více proniknout do toho, jaká bude role evropské a české ekonomiky v tomto měnícím se globálním uspořádání, kde bude navíc větší důraz moderní technologie spojené s udržitelností ekonomiky, můžete inspiraci načerpat na zářijovém Green Deal Summitu Hospodářských novin. Hlavním řečníkem bude viceprezident Evropské komise Frans Timmermans a ještě pár dní jsou k dispozici vstupenky se speciální slevou.

Výběr týdne

Půjdeme na burzu, ale už beze mě

Čerstvý miliardář Jan Bednář vysvětluje, jak chce dál růst jeho firma Shipmonk, jakou roli pro ni hraje Evropa a proč už ho byznys nebaví tolik jako dřív.

Vládní podpora na drahý plyn a teplo nejspíš nebude

HN zjistily, že pokud se vláda bude držet současné strategie, tak na podzim nepodpoří občany penězi na drahý plyn a teplo. A podpora drahé elektřiny vychází asi na dva tisíce na odběrné místo.

Akvaponie už není jen pro hobíky

V Česku roste počet farem, které pěstují zeleninu a chovají ryby novým způsobem. Byznysu nahrává potravinová krize.

Ze skládek se stanou elektrárny

Firmy zpracovávající odpad začaly budovat na skládkách solární elektrárny. Energii chtějí využít sami nebo ji nabídnout do distribuční sítě.

Stavební trh brzy spadne

Poptávka vylezla někam, kde už to nebylo zdravé. Stavební trh spadne o desítky procent, říká Miroslav Ponec z rodinné firmy Betonpres. A na ten pokles se vlastně těší.

Drahota motivuje lidi ke změně práce – i v létě

Česko má nejnižší míru nezaměstnanosti v EU a králem trhu práce je zaměstnanec. Inflace podporuje ty, kteří si chtějí najít novou práci i v létě, kdy je obvykle na trhu práce spíš klidněji. Dnes ale o třetinu víc lidí než loni práci mění.