ČEZ zvýšil zisk o 32 miliard. Stát může díky dividendě pomoci lidem s energiemi, tvrdí analytici

Energetická skupina ČEZ ve výsledcích za první pololetí potvrdila, že její letošní hospodaření bude lepší než čekala. Za první pololetí 2022 měl největší výrobce elektřiny v Česku čistý zisk 33,6 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) byl přes 59 miliard korun, což je meziroční nárůst o 27,7 miliardy. Hlavním důvodem je růst cen energií na velkoobchodních trzích.

Akcie ČEZ po ranním otevření pražské burzy rostly o necelá dvě procenta a otevíraly na 1067 korunách. Během poledne se ČEZ obchodoval za 1073 korun. O den dříve byla uzavírací cena 1040 korun. V předchozích dnech se kurz akcií ČEZ naopak prudce propadl kvůli veřejným vyhlášením vládních politiků o mimořádné dani (takzvaná windfall tax). Ještě 27. července byly 1133 korun.

Klíčovou zprávou pro trh je v pololetní zprávě zvýšení odhadu čistého zisku za celý letošní rok na 60 až 65 miliard korun. Provozní zisk ČEZ se má pohybovat mezi 110 až 115 miliardami. Vedení ČEZ svoje výhledy pro letošní rok postupně zvyšovalo. Původně byla EBITDA nastavena v rozmezí 85 až 89 miliard korun. Po rekordním prvním čtvrtletí se odhad provozního zisku před odpisy dále zvýšil na 95 až 99 miliard. 

Bude česká „windfall tax“ ze zisku?

„Očekávaný výhled ČEZ je tak dobrý, že akcie klidně mohou opět překročit 1200 korun. I proto jsem přikupoval,“ řekl HN investor Jaroslav Šura, který akcie energetické firmy dlouhodobě sleduje. Ten bere v úvahu i riziko mimořádného zdanění zisků, jehož parametry by ministr financí financí Zbyněk Stanjura (ODS) chtěl případně představit do 10. září. „Věřím, že k jejímu zavedení nakonec nedojde, protože stát má mnohem lepší možnost jak peníze vybrat pomocí vyšší dividendy. Ta může státu jednodušším způsobem přinést až 50 miliard, což je víc, než kolik by získal z windfall tax,“ dodal. V opačném případě se cena akcií ČEZ může propadnou pod tisíc korun. Stát má v ČEZ necelých 70 procent akcií.

Ceny energií fixované na víc než rok od ČEZ v srpnu opět zdraží. Můžou se týkat pěti až deseti procent klientů

7. 7. 2022 ▪ 4 min. čtení

Budoucí vysokou dividendu naznačuje také vedení ČEZ, které ji navrhuje ke schválení valné hromadě. „V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky (80 procent očištěného čistého zisku - pozn. red.), by mezi akcionáře bylo rozděleno 48 až 52 miliard korun. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 34 až 36 miliard,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Tyto peníze ale akcionáři získají až příští rok: ze zisku ČEZ na rok 2021 schválila valná hromada výplatu dividendy 25,8 miliardy korun. Většinu peněz přitom tvořil nerozdělený zisk z minulých let.

Podobně jako Šura to vidí i další analytici. Podle Jana Rašky z Fio banky má stát díky postavení většinového akcionáře ideální možnost prosadit navýšení dividendového výplatního poměru z nynějších 60 až 80 procent na 100 procent, případně i výše. „Tím by podle mého názoru měl šanci získat z celkového pohledu i více finančních prostředků než prostřednictvím stanovení nějaké formy zdanění. Mimořádná daň navíc snižuje čistý zisk, a tudíž i dividendový potenciál,“ řekl ČTK analytik Raška. I při výplatním poměru 80 procent se tak dividenda na jednu akcii ČEZ zvyšuje na úroveň 89 až 97 korun, což je dividendový výnos kolem devíti procent. Tyto peníze by pak stát mohl využít k pomoci lidem zasaženými vysokými cenami energií.

Dividendu by mohl stát využít k získání peněz z ČEZ také podle analytika Komerční banky Bohumila Trampoty. Mimo jiné i proto, že musí brát ohled na menšinové akcionáře, kteří drží 30 procent akcií. „Místo toho, aby politici neustále přetřásali uvažované uvalení speciální daně, mohou si jednoduše vysoké zisky nechat vyplatit pomocí dividend. To je nejjednodušší způsob. A nejrychlejší. A taky je naprosto transparentní,“ uvedl Trampota.

ČEZ na příští rok prodal 70 procent elektřiny

Pro predikci provozního i čistého zisku je klíčové množství prodané elektřiny. Pro rok 2022 má už ČEZ prodaných 95 procent elektřiny za průměrnou cenu 91,4 aur za megawatthodinu. Na volném trhu tak ještě může nabízet zbylých pět procent, tedy další 2,2 terawatthodiny (2,2 milionu megawathodin).  I přes nynější vysoké ceny, které se v Evropě pohybují mezi 400 až 500 eury za megawatthodinu ale celková průměrná cena za prodanou elektřinu v roce 2022 nepřesáhne 107 eur.

ČEZ prodává elektřinu předem v tříletých cyklech. Na rok 2023 už má nyní prodáno 70 procent dodávek elektřiny za průměrnou cenu 90,5 euro za megawatthodinu. Pro rok 2024 prodal něco přes třetinu produkce a na rok 2025 celkem 13 procent.

Největší zisky má ČEZ ze dvou jaderných zdrojů v Dukovanech a Temelíně. Meziročně stoupla také výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, které ČEZ uvádí v prezentaci výsledků společně jako bezemisní zdroje. Celkově vyrobily 16,8 TWh – na jádro připadalo 15,2 terawatthodiny. Naopak výroba z uhelných a paroplynových zdrojů klesla o šest procent na 10 terawatthodin. Stojí za tím především nižší výroba v elektrárně Počerady, která spaluje zemní plyn, jehož ceny jsou rekordní. Výroba v Počeradech se snížila téměř o polovinu, méně vyráběly i vodní elektrárny. Uhelné elektrárny, jejichž ziskovost snižuje cena emisních povolenek, mírně stoupla. 

Nedařilo se prodeji elektřiny domácnostem i firemních zákazníkům. ČEZ Prodej a ČEZ Esco měly dohromady meziroční pokles provozního zisku o 3,2 miliardy. A to ze stejných důvodů, které pozitivně působily na výsledek výroby elektřiny, tedy rekordních velkoobchodních cen.

Zatímco provozní zisk EBITDA vzrostl ČEZ meziročně o 88 procent a čistý zisk dokonce o téměř 200 procent, tržby se navýšily pouze o necelých 21 procent, a byly 130,5 miliardy korun. Tak vysoký rozdíl je u zisku ovlivněný předchozími odpisy ve výši 11,6 miliardy. Ty šly hlavně na vrub těžaře hnědého uhlí Severočeské doly, další odpisy připadaly na aktiva ČEZ v Polsku, Rumunsku a Bulharsku.

Podle finančního ředitele ČEZ Martina Nováka ovlivňuje celkové hospodaření i další trend, který musí firma řešit. Kvůli vysokým požadavkům na likviditu pro zajištění nákupů elektřiny a plynu má ČEZ na energetických burzách a u obchodních protistran vázáno 89 miliard Kč. „Na pokrytí dalšího vývoje trhů má ČEZ aktuálně k dispozici celkem 136 miliard korun,” uvedl Novák. Více než polovinu, tedy tři miliardy eur (asi 74 miliard) tvoří půjčka od státu, kterou firma začátkem července podepsala s ministerstvem financí. Firma dosud z úvěru vyčerpala dvě miliardy eur (asi 49 miliard korun).