Pumpaři si v červenci výrazně navýšili marže, tvrdí ministerstvo. Ceny paliv chce zregulovat

Marže na čerpacích stanicích v červenci významným způsobem vzrostly. Ministerstvo financí (MF) poslalo do užšího připomínkového řízení návrh možné regulace cen pohonných hmot, aby byl k 1. září připraven k podpisu. MF sleduje nezvyklé chování na některých místech, a podá proto k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podnět k prošetření. Ve čtvrtek o tom informovalo v tiskové zprávě. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) později novinářům řekl, že kontroly marží budou pravděpodobně pokračovat i po 30. září.

MF na svých stránkách uvedlo, že ceny se po zavedení monitoringu držely pod průměrem roku 2021, a to i v měsících květnu a červnu, kdy na čerpacích stanicích rostly vlivem vývoje na evropské burze. V červenci pak začaly ceny pohonných hmot klesat. „Přesto ministerstvo financí sledovalo, že v červenci výrazným způsobem vzrostla marže na čerpacích stanicích,“ stojí v prohlášení.

Sledovaná marže distributorů paliv a čerpacích stanic minulý měsíc dosáhla u nafty 5,40 koruny za litr, u benzinu Natural 95 dokonce 5,60 koruny za litr. Průměrná marže v loňském roce činila 3,39 Kč u nafty a 2,55 Kč u benzinu.

Cenový výměr ministerstva, který má HN k dispozici, zatím neobsahuje konkrétní a maximální výši marže. Podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka však kromě této doposud neznámé hodnoty existují i další možnosti, jak by se marže stanovovala. „Každá čerpací stanice by ji vypočítávala na základě toho, jaké měla marže během letošního ledna a února. Což považuji za trochu nešťastné, jelikož toto období bylo z pohledu marží naopak velmi podprůměrné,“ říká.

„Z výsledků našich kontrol ani z připravených opatření nemám radost, ale pro takto extrémní navýšení červencových marží u benzinu i nafty skutečně nemám pochopení. Rozumím argumentu kompenzování nízkých červnových marží, které byly pod průměrem loňského roku, ale rozhodně ne tímto způsobem. Považuji to za zneužití prázdninové sezony, kdy řidiči na dálnicích jednoduše neměli jiné řešení než drahé palivo tankovat,“ říká Stanjura.

Podle něj přitom na některých místech byly benzin i nafta v červenci nejen nepřiměřené drahé, ale také se v mnoha případech prodávaly za stejné ceny. „To rozhodně necháme prověřit,“ řekl. Ministerstvo tak v pátek podá podnět k prošetření na ÚOHS z důvodu podezření na kartelovou dohodu mezi některými sítěmi čerpacích stanic. Stanjura zároveň upozornil, že ceny na evropské burze s pohonnými hmotami se již pohybují na předválečné úrovni. „Ovšem když se podíváme na totemy u čerpacích stanic, nevidíme stejné ceny za benzin a naftu jako na konci února.“

Snížení daně jako by neexistovalo. Čerpací stanice po týdnu od zásahu státu hlásí vyšší ceny benzinu i nafty

10. 6. 2022 ▪ 4 min. čtení

V případě, že by připravovaná regulace začala platit, byly by podle Stanjury kontroly nezbytné. Ministr je navíc považuje za prospěšné pro čerpací stanice i distributory, protože prý představuje transparentní proces. „Čerpací stanice i distributoři mají šanci ukázat, že si na pozadí války na Ukrajině a z ní vzniklé situaci nezvyšují nepřiměřeně marže,“ uvedl v prohlášení před novináři.

V současnosti MF zaslalo návrh cenové regulace České asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a Unii nezávislých petrolejářů, aby se mohly na případnou regulaci technicky připravit. Resort chce do 26. srpna dostat podněty z trhu zpět k vyhodnocení a případně upravit technické parametry regulace. Až bude mít k dispozici srpnová data o vývoji cen a marží u pohonných hmot, rozhodne, zdali k regulaci přistoupí či ne.

„Stropování cen je v tržním hospodářství ekonomický nesmysl. Jakou marži si dá obchodník, je jeho věc. Pokud bude prodávat benzin za 50 korun na litr a jinde bude za 40, tak mu na pumpu nikdo nepřijede a stejně zlevní,“ řekl HN Jiří Ondra, majitel sítě čerpacích stanic Tank ONO. Obchodní model jeho firmy je přitom dlouhodobě založen na vysoké výtoči paliva, na kterém si dlouhodobě drží marži okolo jedné koruny. Případné zastropování by tak jeho byznys příliš neovlivnilo.

Indráček zároveň potvrdil, že některé čerpací stanice měly v červenci vyšší marže. Kompenzovaly si tím předchozí měsíce, kdy byly naopak velmi nízké. Marže se ale podle něj už snižují na průměrné až podprůměrné hodnoty, ceny pohonných hmot tak již více odrážejí situaci na burze v Rotterdamu, kde výrazně klesly. Regulace tak podle něj spíše nenastane, protože k ní už nebude důvod.

Dlouhodobým cílem ministerstva přitom je, aby pumpaři reagovali na pokles vstupních cen rychleji. Připravená regulace určuje maximální výši marže čerpacích stanic a maximální výši ceny u distributorů pohonných hmot. Týká se tedy obou kontrolovaných částí distribučního řetězce, neboť červencová data MF potvrdila výrazné navýšení marže nejen u čerpacích stanic, ale také u distributorů paliv.

Ministerstvo financí spustilo kontroly cen a marží pohonných hmot na celém trhu veřejných čerpacích stanic v polovině března a cenový monitoring následně v červnu rozšířilo také o marže distributorů pohonných hmot. Právě ti jsou totiž plátci spotřební daně, která u motorové nafty a benzinu klesla z rozhodnutí vlády od 1. června do 30. září o 1,50 Kč na litr. Šéf státní kasy současně ve svém prohlášení k novinářům uvedl, že zvažuje prodloužení snížení spotřební daně na naftu a benzin, které má zatím platit do 30. září. Zopakoval také svůj dřívější záměr, že u nafty by mohlo být snížení trvalé. Důvodem přitom nejsou vysoké ceny paliva, ale zajištění konkurenceschopnosti českých dopravců. 

Cílem rozšířené cenové kontroly MF, prodloužené nejméně do konce září, je zajistit, aby snížená daň nezůstala v maržích prodejců a promítla se do cen na čerpacích stanicích pro řidiče.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.