Vláda řeší, jak zkrotit energie. Ve hře je i zastropování cen, detaily ale chybí

Dlouhé měsíce česká vláda odmítala regulaci cen, extrémní vývoj na energetických trzích její odhodlání ale postupně oslabuje. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by bylo ideální celoevropské řešení. Pokud k němu nedojde, přijde vláda s vlastními nástroji.

Jednat se může i o zastropování cen energií. Takový krok by podle něj ale stál desítky miliard korun. Jurečka to uvedl v nedělním pořadu Partie na CNN Prima News.

„Společné řešení se musí najít. Pokud by se ale nenašlo, jsem připraven spustit i kurzarbeit a spustit kroky v rámci krizového rámce,“ řekl. Ten umožňuje podnikům poslat zaměstnance na jeden až čtyři dny v týdnů domů s tím, že by pobírali 80 procent mzdy. Na tu by přispíval stát.

O nutnosti hledat celoevropské řešení mluvil v posledních dnech i premiér Petr Fiala (ODS). Elektřina v posledním roce vyskočila z 80 eur za megawatthodinu na zhruba 300 eur počátkem srpna. Za poslední týden se její cena ale ještě ztrojnásobila a v pátek se prodávala megawatthodina dokonce za 995 eur.

Černý pátek na energetické burze. Elektřina za den a půl zdražila o více než tři sta eur

29. 8. 2022 ▪ 3 min. čtení

Po dohodě s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou proto svolá české předsednictví urychleně jednání rady ministrů pro energetiku, aby přijali mimořádná opatření k řešení energetické situace.

Vládu k přijetí rychlých kroků na národní úrovni i úrovni EU kvůli razantnímu růstu cen vyzvali v pátek hejtmani. Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) označil situaci v energetice za kolaps trhu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v souvislosti s debatou o cenách energií v pátek ve sněmovně uvedl, že nevyřeší-li se nynější energetická krize, mohl by být ohrožen politický systém země.

Jurečka také řekl, že nálada v EU a ochota regulovat trh se změnila v posledních třech týdnech, kdy začaly ceny elektřiny skokově růst. „Zástupci německé vlády před 14 dny říkali, že to musíme nechat na trhu, teď již i oni říkají, že se to musí řešit, protože situace se změnila,“ uvedl ministr.

Jak by chtěla vláda zastropování cen řešit ale není vůbec jasné. Cest je několik, například Řecko připravuje způsob, který by určil pro každý typ elektrárny „férovou hodnotu“. Pro obnovitelné zdroje by to bylo například 85 eur/MWh. Pokud by prodal výrobce elektřinu například za 500 eur, rozdíl poputuje do speciálního fondu, ze kterého bude dotovat podporu domácnostem a firmám s drahými energiemi.

Proč by to mohlo fungovat? Trh pracuje tak, že cenu určuje vždy tzv. závěrná elektrárna. Pokud tedy vyrábí 99 procent elektráren za 100 eur za megawatthodinu a jen jedna poslední potřebná elektrárna za 500 eur, cena na trhu je 500 eur. A těmi závěrnými elektrárnami jsou dnes v Evropě ty plynové, loni se na výrobě elektřiny v EU pohybovaly okolo 15 procent.

Plyn je ale nyní extrémně drahý, za dva roky šel z osmi na 340 eur za megawatthodinu. Cena vystřelila kvůli tomu, že se Evropa postavila proti ruské invazi na Ukrajinu. A režim prezidenta Vladimira Putina proto významně omezuje dodávky plynu do Evropy.