Rusko by mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop, uvedl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že příčinou přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 do Evropy jsou západní sankce.

K přerušení dodávek ropy a ropných produktů do zahraničí by Rusko mohlo přikročit coby k „odvetnému opatření“, reagoval v pondělí podle agentury TASS Peskov na otázku novinářů, kdy by mohla Moskva utnout dodávky ve světle toho, že skupina zemí G7 chce u ruské ropy zastropovat cenu. Na takovém postupu se shodli ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny G7 v pátek.

Opatření má vejít v platnost 5. prosince pro surovou ropu a 5. února příštího roku pro zpracované ropné produkty a má zahrnovat mimo jiné blokování přepravy ropy a jejích produktů, pokud bude nakoupena za vyšší než stanovenou cenu.

Peskov v pondělí zároveň odmítl, že by Rusko bylo odpovědné za přerušení dodávek plynu do Evropy potrubím Nord Stream 1. Za přerušení přepravy podle něj mohou západní sankce uvalené na Rusko, které ztěžují mimo jiné údržbu plynovodu. Ještě nedávno přitom Rusko tvrdilo, že západním sankcím čelí bez větších problémů.

„Kolektivní Západ, v konkrétním případě Evropská unie, Kanada a Británie, nesou vinu na tom, že situace došla do takového bodu,“ citovala prezidentského mluvčího agentura.

Ruský státní plynárenský podnik Gazprom přerušil minulý týden ve středu dodávky plynu potrubím Nord Stream 1, který přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Zdůvodnil to další údržbou, která měla skončit v sobotu ráno. V pátek večer ale Gazprom uvedl, že provedená údržba odhalila v kompresorové stanici únik oleje a že plynovod kvůli tomu zůstane mimo provoz, prozatím na neurčito. 

Uzavření žene ceny plynu vzhůru. Euro je naopak nejslabší za 20 let

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku krátce po 08:00 SELČ vykazovala nárůst o 29 procent zhruba na 277,50 eura (přes 6800 korun) za megawatthodinu (MWh).

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Nejistota kolem dodávek z Ruska vyvolává obavy z nedostatku plynu v Evropě v zimních měsících. To tlačí vzhůru evropské ceny plynu i elektřiny. Evropská unie nyní zvažuje různá opatření ve snaze omezit růst nákladů na energie, který má negativní dopady na unijní ekonomiku i na životní úroveň obyvatel.

Před rokem se velkoobchodní cena plynu v Evropě nacházela těsně pod 30 eury a před dvěma lety se pohybovala kolem 15 eur za MWh. Zvyšovat se začala už loni na podzim, podle části analytiků to byla reakce na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení. Další citelný růst cen se dostavil po invazi ruských vojsk na Ukrajinu letos v únoru.

Euro v pondělí kleslo na nejnižší úroveň za téměř 20 let, sestoupilo pod 0,99 USD. Přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1 totiž prohloubilo obavy o evropskou ekonomiku. Kolem 8:00 SELČ vykazovala jednotná evropská měna pokles o zhruba 0,7 procenta a pohybovala se v blízkosti 0,9880 USD.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist