Energetická opatření, která ovlivní každého. O čem se v Česku rozhoduje tento týden

To, na čem se vláda domluví v průběhu tohoto týdne, zásadně ovlivní každého v Česku. Určí, kolik maximálně budou platit za elektřinu a plyn domácnosti, veřejné instituce a soukromé firmy. Může se také prodloužit zvýhodněné zdanění nafty a společnosti z vybraných odvětví ekonomiky se možná dozvědí, že budou platit vyšší daně.

Na základě výsledků pátečního jednání evropských ministrů energetiky česká vláda v pondělí v podvečer rozhodne o zavedení některého z národních scénářů. Ministr financí Zbyněk Stanjura už v rozhovoru pro HN avizoval, že evropská opatření stačit nebudou a doplní se o ta národní.

V úterý se pak sejde Senát, aby projednal pomoc občanům a podnikatelskému sektoru. A v pátek by se měla mimořádně sejít sněmovna, která bude o vládním návrhu řešení krize jednat.

Přinášíme souhrn klíčových témat, kterým se budou zákonodárci i vláda věnovat.

Podpora pro firmy a domácnosti

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že jeho resort připravuje program kompenzací pro firmy, kterým kvůli současné krizi klesá ziskovost. Kabinet by se také měl shodnout na detailech podpory zranitelným domácnostem a lidem, kteří by nezvládli platit zálohy na energie. Někteří členové hnutí STAN požadují, aby se podpora pro domácnosti v rámci úsporného tarifu zvýšila ze čtyř tisíc korun na deset tisíc. Detaily podpory by měla vláda představit v pondělí.

Zastropování

Evropská komise navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska nebo zavést povinné omezení spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách. Dále zvažuje zastropování výnosů výrobců s nízkými náklady na produkci elektřiny. Jde o jaderné a uhelné elektrárny a také obnovitelné zdroje vyrábějící elektřinu ze slunce a větru. Netýká se to naopak vodních elektráren. Podle Stanjury zastropování ceny ruského plynu „není šťastné“, naopak zastropování cen elektřiny z jiných než plynových zdrojů považuje za rozumné. Podle Stanjury nebude „evropské řešení“ stačit. Snížit strop ceny elektřiny by tak měl dodatečně český stát. Náklady ministr financí odhaduje až na 130 miliard korun.

Návrh mimořádné daně: nadměrný zisk se porovná s průměrem posledních sedmi let, zálohy na daň 100 procent

8. 9. 2022 ▪ 5 min. čtení

Státní obchodník s energiemi

Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) se vláda shoduje na vzniku státního obchodníka s energiemi, který by měl zajistit výhodnější ceny pro veřejný sektor. Nakupoval by tak energie pro úřady, nemocnice nebo školy. O licenci už podal žádost u Energetického regulačního úřadu český státní podnik Prisko. Nebude se však podle Stanjury jednat o finálního obchodníka. Prisko by mělo být prozatímní náhradou za novou entitu, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu a jejíž vytvoření podle Stanjury se do konce letošního roku nestihne.

Mimořádná daň

Ministerstvo financí připravilo takzvanou daň z neočekávaných zisků (windfall tax). České banky, výrobci elektřiny, obchodníci s energiemi, rafinerie a distributoři pohonných hmot by tak mohli platit miliardy korun na daních navíc. V době skokového nárůstu cen energií nebo zvyšování úrokových sazeb totiž vykazují i rekordní zisky, o které se sami nepřičinili. Česká vláda by případnou daň z neočekávaných zisků použila třeba na financování úsporného tarifu. Ministerstvo financí proto připravilo návrh zákona, který určuje, jak se daň bude platit. Procentuální sazba daně nebo přesné informace o tom, koho přesně by se měla tato daň týkat, ale v návrhu nejsou. O tom by se mělo definitivně rozhodnout nejpozději do středy. Je také otázkou, zda by byl u energetických firem prostor na zdanění nadměrných zisků, pokud by jim jich velkou část  sebralo zastropování cen pro levně vyrobenou (neplynovou) energii.

Trvale snížená daň na naftu?

Vláda by měla projednat trvalé snížení spotřební daně z nafty. V současnosti je spotřební daň na naftu a benzin snížená o 1,5 koruny na litr. Vláda tuto úlevu zavedla v reakci na prudké zdražení pohonných hmot začátkem června. Toto opatření ale platí pouze do konce září a u benzinu nejspíše 30. září skončí. V případě trvalého snížení na minimální hranici stanovenou EU by státní rozpočet mohl podle Stanjury přijít o čtyři až pět miliard korun. Ceny pohonných hmot v srpnu meziměsíčně poklesly o 10 procent, a byly tak nejnižší od letošního února. A pokles jejich ceny pokračuje. Benzin Natural 95 se v neděli 11. září prodával za 39,3 koruny za litr, o 1,16 korun levněji než před týdnem. Nafta zlevnila za týden o 55 haléřů na 44,79 korun. Před rokem ale ceny byly výrazně nižší. Za benzin tehdy řidiči platili o 5,54 korun méně, za naftu dokonce o 13,23 méně.