Zemědělci se připravují na nová pravidla pro rozdělování evropských dotací, která by měla začít fungovat od ledna 2023. Přestože pravidla členské země EU schválily již loni, české velké farmy nepřestávají proti nové zemědělské politice brojit. Nelíbí se jim především fakt, že z evropské dotační obálky půjde více peněz menším rodinným podnikům. Nesouhlasí ani s novými ekologickými požadavky a tlakem na snížení spotřeby pesticidů a hnojiv.

 

K nový pravidlům zemědělské politiky se nyní přidávají vysoké ceny energií a nestabilita dodavatelských řetězců způsobená ruskou agresí na Ukrajině. Velcí zemědělci proto nyní požadují po Evropské unii a národních vládách kompenzace a rozvolnění přísných pravidel pro čerpání dotací. V opačném případě podle nich hrozí, že nebudou schopni plnit svou úlohu a produkovat potraviny.

„Situace zemědělců se napříč zeměmi Evropské unie stává nadále neudržitelnou. Dochází k zavírání chovů hospodářských zvířat a omezování pěstování především náročnějších zemědělských plodin. Tím je ohrožena potravinová bezpečnost Evropy v této velmi turbulentní době, kdy čelíme řadě očekávaných i neočekávaných událostí,“ varoval prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Právě Agrární komora patří k českým nejhlasitějším kritikům nové zemědělské politiky. Podobná kritika zaznívá i od Zemědělského svazu ČR. Obě organizace sdružující větší české zemědělské podniky a družstva. Ve svém odboji vůči zemědělské politice EU však nejsou sami. Minulý týden podepsali memorandum se zemědělci z dalších zemí EU, konkrétně s kolegy z Polska, Bulharska, Maďarska, Chorvatska, Estonska, Litvy, Rumunska a Slovenska.

„Zdůrazňujeme, že hlavním úkolem zemědělců je zajistit potravinovou suverenitu v Evropě, dostatek kvalitních potravin pro spotřebitele za přijatelné ceny při současném zachování ekonomické soběstačnosti a odpovídající životní úrovně zemědělců. Dnes se ale tento cíl zdá být téměř nesplnitelný,“ uvádí se v memorandu, které zemědělské organizace podepsaly v Praze, během probíhajícího českého předsednictví v Radě EU.

Velcí zemědělci ve svém memorandu požadují pozastavení obchodu s emisními povolenkami, které podle nich zbytečně navyšují ceny energií. Dále chtějí zastropovat ceny energií a získat kompenzace za vysoké ceny hnojiv a dalších vstupních nákladů. Problém mají také s ukrajinskými zemědělskými produkty, které mohou nyní volně putovat na evropský trh. Podle nespokojených zemědělců je potřeba evropský trh před ukrajinským dovozem chránit a přesměrovat tyto produkty spíše do zemí mimo EU.

Od ochrany přírody nelze ustoupit, říká ministr

Tím však výčet jejich požadavků nekončí. Podle velkých zemědělských organizací by měla EU navýšit rozpočet společné zemědělské politiky a ustoupit od tlaku na snižování spotřeby pesticidů a hnojiv. Podle Zelené dohody pro Evropu by se mělo omezit používání minerálních hnojiv do roku 2030 o 20 procent, u pesticidů by mělo být snížení dokonce 50%. Nová zemědělská politika EU počítá také s tím, že se plochy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství rozšíří na alespoň 25 % půdy, opět již do konce této dekády.

Zatímco velcí agrárníci jsou proti takovým plánům, podle českého ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) by EU neměla ze svých environmentálních ambic ustupovat. „I když válka na Ukrajině nepříznivě ovlivňuje produkci potravin, komoditní trhy, ceny energií, a tím pádem nás všechny, nesmíme jako EU rezignovat na péči o krajinu,“ prohlásil Nekula, který tento půlrok předsedá jednání všech sedmadvaceti ministrů zemědělství EU.

Evropská unie navíc již některé drobné ústupky učinila. V roce 2023 například nebudou muset zemědělci pěstovat na svých polích odlišné plodiny než v předchozím roce. Právě střídání plodin přitom bylo až dosud podmínkou pro získání zemědělských dotací. Zemědělci také mohou k produkci potravin využít i takzvané úhory, tedy plochy, které by jinak museli nechat v rámci ochrany přírody ležet ladem. O těchto dočasných výjimkách z dodržování ekologických pravidel rozhodla Evropská komise, bylo přitom na každém členském státě, zda je využije. A drtivá většina zemí, kromě Dánska a Malty, se rozhodla je přijmout.

Otázkou však zůstává, jaký bude dopad těchto výjimek. Jak informoval bruselský server EURACTIV.com, Evropská komise si zatím vliv rozvolněných pravidel na evropskou krajinu netroufá odhadovat.

Řešením jsou i odolnější rostliny

Členské státy EU mezitím zvažují, jak dále evropským zemědělcům pomoci bez toho, aby jednaly na úkor krajiny a přírody. České ministerstvo zemědělství vidí cestu například v podpoře těch typů plodin, které nepotřebují tolik pesticidů a umělých hnojiv, čímž by se zabilo několik much jednou ranou. Pesticidy a hnojiva jsou totiž v dnešní době omezovány nejen kvůli jejich škodlivým dopadům na životní prostředí, ale také jsou drahé a je problém je do Evropy vůbec dostat. Hnojiva se například vyrábějí v Rusku a Bělorusku, na které jsou uvaleny přísné sankce, či na válkou poničené Ukrajině.

Evropská komise již přislíbila, že aktualizuje předpisy týkající se šlechtění rostlin tak, aby zemědělci mohli pěstovat odolnější plodiny, které tolik pesticidů či hnojiv nepotřebují.

Zda dojde k další úpravě pravidel společné zemědělské politiky, ale není jasné. Zatímco velcí zemědělci by chtěli další ústupky, evropské instituce svou dlouho vyjednávanou politiku měnit nechtějí.

„Od začátku příštího roku mají platit nová pravidla společné zemědělské politiky, ale zemědělci stále nevědí, za jakých podmínek mají hospodařit,“ stěžuje si předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

„Neustále se měnící podmínky, stoupající environmentální požadavky a pravidla, která často jdou proti sobě, nezajišťují potřebnou stabilitu agrárního sektoru. Navíc s sebou nesou ztrátu produkce potravin, obrovský růst nákladů a také byrokracie, které nejsou řešeny a které zemědělce demotivují,“ dodává Pýcha.

Zemědělské organizace zastupující velké farmy proto vyzvaly ke stávkové pohotovosti. Zatím poslední protest českých zemědělců se uskutečnil 15. září, tedy v den, kdy Praha hostila jednání ministrů zemědělství z celé EU. Jejich protesty však zatím zůstávají nevyslyšeny.

EU i české ministerstvo zemědělství se v posledních letech přiklání spíše k podpoře menších zemědělských podniků a rodinných farem. Drobní farmáři s protestními akcemi svých větších kolegů nesouhlasí, alespoň to vyplývá ze slov Asociace soukromého zemědělství, která je reprezentuje. Podle asociace je zemědělská politika EU konečně nastavena správně, ve prospěch těch, kteří podporu skutečně potřebují a kteří se svědomitě starají o krajinu.

Debata o nových pravidlech společné zemědělské politiky tak rozhodně není u konce. Z dosavadních vyjádření je však patrné, že udržitelná produkce potravin a ochrana přírody a klimatu zůstává prioritou. Pomoci by mohly zejména nové technologie, ať už ve zmiňovaném šlechtění rostlin či běžném zemědělském provozu. Chytré aplikace dnes umí zemědělcům například poradit, jak používat pesticidy a hnojiva co nejefektivněji, tak aby jich využili jen malé množství a s požadovanými výsledky. Zemědělci díky tomu mohou ušetřit čas i peníze, což je v současné turbulentní době více než žádoucí.

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.