Byznys podle Luďka Vainerta: Muskův Twitter, válečná daň, čím dál zelenější Křetínský a Macron o budoucnosti energetiky

Odvolávám, co jsem odvolal. Za těch 44 miliard dolarů vás tedy koupím. Nejbohatší člověk planety Elon Musk po měsících, kdy zahrnoval vedení Twitteru výsměchem, najednou souhlasí, že sociální síť převezme za podmínek, které navrhoval na jaře. Což je přesně to, co Twitter chtěl a Musk odmítal. Přitom se nic zásadního nestalo. Snad kromě toho, že byl za dveřmi soud, který mu provedení transakce mohl nařídit. Dá se to hodnotit jinak než jako totální kapitulace?

Čistě z krátkodobého hlediska to porážka jistě je. Musk se svou nabídkou přišel v dubnu a od té doby burzy klesly jako celek a technologické akcie byly bity ještě víc. Takový Facebook, tedy dnes Meta, přišel o 35 procent hodnoty. A to masová sociální síť vybudovaná Markem Zuckerbergem je proti „elitářskému“ Twitteru strojem na peníze. Dá se předpokládat, že akcie obchodované pod zkratkou TWTR by samy o sobě propadly ještě víc. K tomu si přidejme, že Musk Twitteru vyčítal hrozivý hřích: že ve statistikách má spoustu mrtvých duší. Kdyby byla pravda, že mezi vykazovanými uživateli je zásadní podíl robotů šířících spam či manipulujících s popularitou příspěvků, byl by potenciál Twitteru podstatně menší.

Přes to všechno ho Musk koupí, i když to v době, kdy klesají i akcie „jeho“ Tesly (za půl roku se z její tržní kapitalizace odpařilo přes 350 miliard dolarů), ani pro něj nebude legrace. Tím je řečeno o jeho pozici v chystaném soudním jednání vše. Další otočka sice není vyloučena, ale to už by se Musk zcela zesměšnil. Stažení Twitteru z burzy je takřka hotová věc. Kdo udržel nervy na uzdě a akcie se nezbavil, vydělal.

Teď je otázka, co Musk s drahou hračkou udělá. Přislíbené „inovace“ jako zavedení tlačítka umožňujícího opravit již odeslaný příspěvek jsou nedůležité. Sám Musk naznačil, že myslí v jiných dimenzích – zmínil, že získání Twitteru značně urychlí vytvoření „univerzální aplikace X“. O co jde? Nikdo neví. Lze jen domýšlet, že stamiliony obyvatel twitterového vesmíru budou základem, na němž se má stavět. Teď jen aby nešlo o podobně impulzivní krok jako v případech, kdy Musk oznámil, odvolal a znovu akceptoval samotné převzetí Twitteru.

Výběr týdne

Válečná daň je na světě. Koalice proti ní také

Nic nehýbe českou ekonomikou tolik jako otázka, jak pomoci lidem a podnikům s drahými energiemi a jak to zaplatit. Vláda vidí řešení ve „válečné dani“, která odčerpá významným bankám, velkým výrobcům elektřiny a těžařům fosilních paliv a také jednomu majiteli rafinerií 60 procent z „mimořádných zisků“. Vzhledem k tomu, že manažeři ČEZ jsou de facto jmenováni vládou, vedou rebelii proti nestandardnímu a hodně svévolně nastavenému zdanění vedle nesmiřitelných minoritních akcionářů polostátní energetiky především šéfové velkých bank. Ty mají být bity nejvíc, i když asi méně, než si vláda představuje. Chaos kolem válečné daně vyvolává otázku, zda by si daňový systém nezasloužil komplexnější reformu.

Kdo rozhodne o zbylých miliardách ve Sberbank

Jednou z prvních obětí Putinova útoku na Ukrajinu se stala česká dcera – přesněji vnučka, matku měla ve Vídni – ruského bankovního kolosu Sberbank. A s ní to odnesli i velcí věřitelé, mezi nimiž jsou i samosprávy (třeba Kraj Vysočina) či významní byznysmeni a známé firmy jako Čepro nebo Tipsport. Celkem je ale neuspokojených věřitelů neuvěřitelných 15 tisíc, takže jejich nápor takřka ochromil justiční palác ve Slezské ulici, kde se konala klíčová schůze rozhodující složení věřitelského výboru. Souboj Garanční fond plus ČNB versus všichni ostatní popisuje v reportáži ze soudu čerstvá posila HN Pavel P. Novotný.

Křetínský čím dál zelenější
Společnost LEAG, která spadá pod Křetínského holding EPH, chystá v Německu investice do solárních a větrných zdrojů v měřítku, které v Česku nemá ani zdaleka obdoby. Výše investice – čtvrt bilionu korun – mluví za vše. A pozor, to vše bez dotací. Zákulisí tohoto byznysu objasňuje Jan Brož, další zkušený novinář, který nově obléká dres HN.

Nerovnost i mezi miliardáři?

Nové vydání žebříčku časopisu Forbes ukazuje změny majetku českých superboháčů za poslední rok. Zdánlivě autoritativně působící údaje (celý žebříček je zde) je samozřejmě třeba brát s rezervou, už proto, že ne každý miliardář chce odkrývat karty, z veřejných zdrojů nelze zjistit zdaleka vše a i interpretace tvrdých dat je subjektivní. Pokud ale čísla alespoň zhruba sedí, znamená to, že i ve skupině největších boháčů je majetek rozdělen velice nerovnoměrně. Na dědice Petra Kellnera totiž připadá skoro pětina z více než dvou bilionů korun, které stovka našich nejbohatších krajanů dohromady vlastní.

„Kurňa, co Němci vědí a my ne?“

Teplárna, velkoobchod s uhlím, nemovitosti, dlouhá řada dalších aktivit a donedávna i extraligový klub. Byznysmen Karel Holoubek má základnu na Karlovarsku a v celostátních médiích je tak vidět méně, než jak by odpovídalo jeho záběru a velikosti podnikání. V rozhovoru pro HN však Holoubek například nastínil svůj pohled na energetickou krizi či budoucnost Karlovarska. Němci hrají významnou roli v obou tématech.

Hypotéka na tři roky? Na pět? Nebo s ještě delší fixací?

Hypoteční trh zažívá nejhorší meziroční propad v historii, ale co je pro jednoho rána, může být pro toho, kdo si bydlení pořizuje nyní, i příležitost. Drahé peníze odradí část kupců a přispějí k poklesu cen nemovitostí. Jak trh s hypotékami dnes vypadá a jaké fixace dnes dávají největší smysl?

Káva, která pomáhá

„Založil jsem mnoho kaváren a mnoho jsem jich taky zavřel,“ krčí rameny podnikatel Daniel Kolský nad koncem projektu, ke kterému přispěly i drahé energie. Článek o tom, jak spolumajitel pražírny kávy a sítě kaváren Mamacoffee během půl roku pomohl najít směr kariéry desítkám uprchlíků z Ukrajiny, stojí rozhodně za přečtení.

Macron pro HN: Evropa potřebuje obnovitelné zdroje a jádro

Slovo exkluzivní se často nadužívá, ale rozhovor, který vedl kolega Ondřej Houska s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem, si takové označení jistě zaslouží. Muž, který už pět let vede Francii a bude ústřední postavou tamní politické scény i v dalším volebním období, odpovídá na otázky týkající se jeho vztahu s Putinem, toho, jak by mohla skončit válka, a popsal také, v čem vidí záruku evropské energetické bezpečnosti. I to musí český byznys vzhledem k Macronově roli na evropské scéně zajímat.