Čtveřice největších bank v Česku za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 48,8 miliardy korun, což je proti stejnému období loni nárůst o 33 procent. Vyplývá to z aktuálních výsledků bank. Dynamika růstu zisku ve třetím čtvrtletí klesla. Hlavním faktorem nárůstu jsou vyšší výnosy úložek u České národní banky a nižší náklady na riziko.

„Meziroční nárůst zisků za první tři kvartály již není tak markantní jako za první pololetí. To souvisí s tím, že tuzemské finanční domy začaly ve druhém pololetí razantněji rozpouštět rezervy. Do určité míry ve třetím čtvrtletí odpadá efekt nízké srovnávací základny,“ řekl analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Meziroční tempo růstu je podle něj slušné, nikoliv však extrémní. V pololetí meziroční růst činil 55 procent.

Hlavním důvodem nárůstu zisků bank jsou vysoké úrokové sazby, které zvyšují tržby, uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Meziroční srovnání však podle něj stále nemusí být příliš vypovídající kvůli efektu covidového období. České domácnosti mají v bankách uloženy 3,3 bilionu korun. Komerční banky zhodnocují vklady ve vysoce úročených produktech a pouze část svého výdělku vracejí střadatelům na spořicích účtech a termínovaných vkladech, dodal.

Čistý zisk skupiny ČSOB za tři čtvrtletí stoupl meziročně o 23 procent na 14,3 miliardy korun, České spořitelně vzrostl téměř o 40 procent na 15 miliard korun, Komerční bance o 51,1 procenta na 12,9 miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala za tři čtvrtletí čistý zisk 6,6 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 26 procent.

Vláda chce vysoké zisky bank zdanit. Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila minulý týden v takzvaném daňovém balíčku, který dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a právě banky od příštího roku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má daň po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.