ČEZ za devět měsíců překonal historický roční rekord. Zisk je nejvyšší v historii

Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun.

Historicky přitom doposud nejvyššího zisku dosáhla polostátní skupina v roce 2009 v éře Martina Romana. Tehdy firma měla čistý zisk 51,9 miliardy korun. Dvanáct let po odchodu Romana z čela ČEZ se pod jeho nástupcem Danielem Benešem podařilo rekord v krizovém roce překonat. A to už za devět měsíců. 

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) činil 89,3 miliardy korun. Loni to bylo za tři kvartály 47,5 miliardy. „Na EBITDA jsme na necelých 90 miliardách korun. To jsme za devět měsíců určitě také nikdy nebyli,“ okomentoval výsledky pro HN finanční ředitel skupiny Martin Novák. 

Na růstu se v největší míře podílí segment Výroba, tedy prodej elektřiny z elektráren ČEZ. Ceny elektřiny letos na trzích dosahují mnohonásobku toho, co bylo celé desetiletí obvyklé. Výrazně více vydělaly všechny typy zdrojů, ať už šlo o jaderné, uhelné a plynové elektrárny či obnovitelné zdroje.  

Podle Nováka měl však značný vliv také obchod s energiemi. „Trading má zisk za devět měsíců 12,9 miliardy, loni měl dvě. Je to dáno volatilitou, když ceny kolísají a lítají nahoru a dolů, tak trading má větší potenciál vydělat,“ dodal Novák. 

Bezprecedentní růst EBITDA segmentu výroba byl snížen zhoršením výsledků hospodaření v oblasti prodeje, na kterou růst cen komodit dopadá negativně. EBITDA společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům v Česku, meziročně klesla o půl miliardy korun. „Důvodem je extrémní nárůst pořizovacích cen plynu a elektřiny v roce 2022, který byl částečně kompenzován dočasnými sezonními vlivy,“ uvedla společnost.

Kritici energodaně zpochybňují úlevu pro uhlí a chtějí pomoct zemědělcům. Přísný limit pro jádro neřeší

9. 11. 2022 ▪ 5 min. čtení

Provozní výnosy skupiny ČEZ za první tři letošní kvartály dosáhly 211,1 miliardy korun. Meziročně byly vyšší o 35 procent.

„Aktuální predikce celoročního zisku indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 52 až 60 miliard korun,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Pro stát jako majoritního akcionáře by to znamenalo příjem 36 až 42 miliard korun.

V příštích letech na skupinu dopadne takzvaná windfall tax a také odvod z neočekávaných příjmů výrobců energií, kterými chce vláda sanovat díru za energetickou krizí. Kolik ČEZ na obou typech „daní“ odvede, nechtěl Novák předjímat. „Budeme to komunikovat v polovině března, až budeme vydávat naše výsledky. Vydáme i odhad na rok 2023, kde to bude detailně spočítáno podle našich nejlepších podkladů,“ prohlásil Novák. 

Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách skupiny ČEZ vzrostla za prvních devět měsíců meziročně o tři procenta na 22,6 terawatthodiny (TWh). Produkce v uhelných elektrárnách stoupla o pět procent na 11,6 TWh.

Naopak výroba z obnovitelných zdrojů klesla od začátku roku do konce září o 15 procent kvůli podprůměrným hydrometeorologickým podmínkám a z důvodu odstávky elektrárny v Trutnově-Poříčí, která částečně spaluje biomasu. Ještě výraznější pokles postihl plynové zdroje skupiny ČEZ. Vyrobily 1,8 TWh proudu, meziročně o 28 procent méně.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o čtyři procenta. Při zohlednění kalendářních a klimatických vlivů byl pokles o jeden procentní bod nižší. Spotřeba velkých podniků klesla o dvě procenta. Spotřeba domácností byla o deset procent nižší, především v důsledku teplého začátku roku, a také proto, že letos pracovali lidé méně z domova než loni.