Británie více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 procent a prodlouží ji o tři roky do roku 2028. Zmrazí také slevu na dani z příjmu a sníží hranici, při které lidé začínají platit nejvyšší sazbu daně z příjmu. Ve čtvrtek to řekl britský ministr financí Jeremy Hunt, když představoval aktualizovanou podobu rozpočtového plánu. Ten má zemi pomoct zalepit díru ve státních financích.
Londýn hodlá pomocí vyšších daní a rozpočtových škrtů zacelit mezeru až 60 miliard liber (1,67 bilionu korun), která se ve státních financích rozevřela mezi příjmy a výdaji. Bojuje také s vysokou inflací, která v říjnu vystoupila na 11,1 procenta, a hrozí mu dlouhá recese.
Vláda zmrazí výši daňové úlevy na další dva roky do roku 2028. To znamená, že se miliony lidí kvůli rostoucí inflaci a vyšším mzdám přesunou do vyšších daňových pásem. Nejvyšší daňová sazba, která činí 45 procent, se bude nově vztahovat na roční příjmy ve výši od 125 140 liber (3,5 milionu korun) namísto dřívějších 150 000 liber.
„Budeme čelit bouři,“ řekl ministr. Mluvil o obtížných rozhodnutích, která zajistí stabilitu, sníží inflaci a vyrovnají státní rozpočet. To podle něj mimo jiné zahrnuje výrazné snížení veřejných výdajů v některých oblastech. Hunt ale také oznámil zvýšení výdajů, například pro strádající britský státní zdravotnický systému (NHS) a pro školy.
Británie se už dostala do recese. Příští rok britská ekonomika oslabí o 1,4 procenta, pokračoval ministr. Odvolal se přitom na zatím nezveřejněný odhad Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR). Podle tohoto odhadu také výrazně vzroste nezaměstnanost ze současných 3,6 procenta na 4,9 procenta v roce 2024.
Hunt ale slíbil, že se ekonomika znovu zvedne. OBR odhaduje růst na 1,3 procenta v roce 2024, na 2,6 procenta v roce 2025 a na 2,7 procenta v roce 2026.
Přijatá opatření podle ministra také sníží vysokou inflaci. Spotřebitelské ceny letos vzrostou o 9,1 procenta, uvedl Hunt s odkazem na odhad OBR. Pro rok 2023 pak její experti předpovídají míru inflace 7,1 procenta.
Hunt s oznámením rozsáhlých rozpočtových změn vystoupil necelé dva měsíce poté, co zářijový minirozpočet bývalé premiérky Liz Trussové vyvolal chaos na finančních trzích. Velká část oznámených změn byla široce očekávána, takže trhy na ně tentokrát reagovaly jen vlažně. Libra mírně oslabila k dolaru a klesly ceny britských vládních dluhopisů.
