Kdo by čekal, že nejmodernější bojové letadlo současnosti, americký stroj F-35, vyrábějí roboti na supermoderní lince, byl by při návštěvě továrny v texaském Fort Worthu zklamán. Na vlastní oči jsem minulý týden viděl, že roboti tu jsou, ale ve výrobní hale, dlouhé jednu americkou míli, se krčí uzavřeni v kleci. A ve vedlejší stříkací hale, kde letadlo dostává svůj neviditelný nátěr, jsou jen dva, kteří vyjíždějí, až když je potřeba. Drtivá většina montážní práce na bitevníku F-35, o jehož pořízení jedná i česká vláda, je ruční. Kouzlo je v měřítku oné ruční práce, v kvalitě materiálů, součástek a softwaru – a globálním dodavatelském řetězci.

Továrna Lockheed Martin není žádný rychlý pás v automobilce. Firma je schopna ročně vyrobit kolem sto padesáti strojů a je typickou ukázkou zbrojařské továrny zaměřené na moderní vojenské systémy, u nichž se víc cení kvalita než kvantita. A která si umí vybírat dodavatele po celém světě a nově je hledá i v Česku.

Jenže válka na Ukrajině i spojencům v NATO ukazuje, jak obrovské množství i těch nejmodernějších zbraní je potřeba, nemluvě o jejich opravě, údržbě nebo munici a součástkách. Továrnu na tanky nebo letadla jen tak snadno nepostavíte, ani když máte objednávky na léta dopředu, jako to má Lockheed Martin s bitevníky F-35. 

Továrna se ovšem dá koupit, pokud už funguje. Vzhledem k tomu, jaké závěry si dělají evropské vlády ohledně potřeb pro své armády, jaké neuvěřitelně výhodné nabídky dávají například výrobcům munice, kteří v Evropě do února letošního roku spíš přežívali, než prosperovali, lze očekávat, že v obranném průmyslu nastává období, kterému ekonomové říkají konsolidace – tedy spojování a nákupy firem.

Geopolitické a ekonomické vyhlídky napovídají, že o výrobky obranného průmyslu bude ještě větší zájem. Když v úterý večer vyšlo najevo, že na území členského státu NATO, tedy Polska, dopadla raketa a zabila dva lidi, evropské burzy zažily druhý den mírný sešup – kromě akcií leteckých a obranných firem, které naopak posílily.

České firmy obranného průmyslu, snad kromě softwarových či výrobců pasivních radarů, nepatří k úplné světové špičce. I podle expertů budou spíš těžit z přenosu zahraničních technologií při aktuálně probíhající modernizaci české armády. Nebo se mohou stát právě objektem zájmu domácích či zahraničních velkých hráčů. Například David Štěpán, člen představenstva a šéf zahraničních investic Czechoslovak Group (CSG) v kulatém stole HN naznačil, že se CSG, řečeno slovy klasika, „něco chystá koupit“.

Velký německý hráč Rheinmetall tento týden například oznámil nákup španělské muniční továrny Expal Systems. To podle vyjádření mluvčího firmy Olivera Hoffmana umožní splnit příval nových objednávek. Expal má totiž něco, co mu většina evropských výrobců tiše závidí: možnost rychle zvýšit objem výroby. Není to zřejmě poslední zpráva, kterou jsme v Evropě ohledně nákupu muničních továren zaznamenali.

I v Česku jsou zajímavé firmy, které využívají rostoucího zájmu a ochoty politiků investovat do obrany. Výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV v pondělí oznámil, že prodal osm nových letounů zákazníkovi mimo Evropu. Stroje One 150 tedy nejsou přímo zbraně, ale mohou například sloužit k monitorování hranic nebo řízení dělostřelecké palby. 

Novou linku na malorážní munici v těchto dnech instaluje a rozjíždí i tradiční český výrobce Sellier & Bellot, který má objednávky na léta dopředu. STV Group v Poličce také investuje do nových muničních linek, i když ještě nějakou dobu potrvá, než se tamní zaměstnanci naučí dělat náboje tak, aby prošly přísnými testy kvality podle standardů NATO.

Obecně platí, že by evropskému obrannému průmyslu prospělo, kdyby se byl schopen víc konsolidovat jako ten americký. Mohl by pak snadněji dodávat zbraně a další materiál jak domácím zákazníkům, tak být globálně konkurenceschopnější. Evropské země nyní dávají nebo budou dávat víc peněz na obranu, takže větší firmy se budou snažit doplnit si své portfolio či kapacity podobně jako Rheinmetall. Umožnilo by to i efektivněji utrácet peníze na výzkum a vývoj. 

Ale vzhledem k tomu, jak jsou velké zbrojovky provázané s vládami jednotlivých států, které je často přímo vlastní, je vznik obra, který by mohl soutěžit například s Lockheed Martin, spíš méně pravděpodobný. I proto je Evropa vlastně odsouzena velkou část peněz z plánovaných nákupů zbraní utratit v Americe třeba za zmíněné letouny F-35. A české firmy budou rády, když se stanou subdodavateli některé z velkých firem.

Výběr týdne

Technologie i dobré jídlo. Jak ze ztrátového špitálu udělat nemocnici 21. století

Manažer Norbert Schellong má zkušenosti z řízení nemocnic i firem automobilového průmyslu. Obojí uplatnil, když v roce 2019 začal vést nemocnici v rodném Havířově. Dnes se o ní mluví hlavně díky její kuchyni, méně už díky technologiím, které postupně zavádí. 

Jednorožec propouští

I český start-up Productboard, který se letos s ohodnocením na více než miliardu dolarů stal jednorožcem, musí propouštět. Odejde asi pětina pracovníků. Šetření a propouštění je nyní v technologických firmách jaksi trendem.

Čínské elektromobily nastupují

Evropské zákazníky chtějí čínské automobilky oslovit cenou i luxusem. Expanze už začala, ale hlavní vlna teprve přijde.

Jak fotbalová Plzeň utekla z dluhů a je znovu na prodej

Zachránce prvoligového klubu Adolf Šádek zariskoval a vytáhl Plzeň k milionovým příjmů. A teď ji potřebuje znovu prodat.

Nafta by mohla být ještě levnější

Majitel sítě čerpacích stanic Tank ONO vysvětluje, jak tvoří ceny paliv a jak by se daly ještě stlačit dolů.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.