Země G7 a Austrálie se přidaly k EU a zastropují cenu ruské ropy na 60 dolarech

Skupina ekonomicky vyspělých zemí označovaná jako G7 a Austrálie se dohodly na stejném zastropování ruské ropy, na jakém se už pátek shodla i Evropská unie. Západ se tak snaží připravit ruský režim o zdroje k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit skokovým nárůstům cen na globálním trhu.

G7 tvoří USA, Kanada, Německo, Británie, Francie, Itálie a Japonsko a spolu s Austrálií uvedly, že dosáhly dohody o zavedení maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři. Je ve výši 60 dolarů za barel, tedy na stejné úrovni, na jaké se v pátek po dlouhém jednání také shodly země EU. 

Cenový strop se ale týká hlavně obchodu mimo EU, protože zároveň od pondělí začne v Evropě platit embargo na dovoz ruské ropy dovážené tankery. Pro Česko se toho zatím moc nezmění, protože spolu se Slovenskem a Maďarskem patří ke státům, které mají z embarga výjimku, protože ruskou ropu odebírají ropovodem Družba. 

Podle agentury Bloomberg dohoda o zastropování naznačuje, že Spojené státy a jejich spojenci nechtějí obchod s ruskou ropou úplně utlumit, protože strop je nastaven nad úrovní, za kterou se nyní ruská ropa obchoduje. Hlavní typ uralské ropy se obchoduje podle dat Argus Media kolem 50 dolarů za barel.

„Myslíme si, že hlavní bylo vyslat signál, že G7 chce udržet ruskou ropu na trhu,“ řekl Bloombergu Joel Hancock, analytik ve skupině Natixis. „Také trh získal dojem, že ruské exporty ropy budou odolnější proti tomuto opatření, než to původně vypadalo – a budou z větší části zastropováním nezasažené.“

Bloomberg upozorňuje, že skupina G7 už většinou ruskou ropu stejně nedováží, takže opatření je namířeno hlavně na ostatní velké zákazníky, jako je například Čína, Indie nebo Turecko. Tyto země se ke stropu nepřihlásily, ale očekává se, že zastropování budou využívat jako argument při vyjednávání o dodávkách. Důležité také je, že když budou nakupovat za cenu vyšší, nebudou moci využívat evropské pojištění nebo evropskou lodní dopravu. 

Klíčová nyní bude reakce Ruska. To zatím reagovalo prohlášením, že cenový strop je nebezpečný a poptávku po ruské ropě stejně neomezí.

Rusko uvedlo, že bude i nadále hledat kupce pro svoji ropu, a to i navzdory pokusu západních vlád zavést cenový strop na vývoz ropy. Ruské velvyslanectví v USA v komentářích na sociální síti Telegram kritizovalo to, co označilo za „přetváření“ principů volného trhu. Zopakovalo, že o ruskou ropu bude i přes tato opatření nadále zájem a rozhodnutí o zavedení stropu povede jen ke zvýšení nejistoty a vyšším nákladům pro spotřebitele.

Začíná embargo na ruskou ropu. Česko začne být nervózní v únoru, pokud nedojde na černý scénář

2. 12. 2022 ▪ 4 min. čtení

Ruský prezident Vladimir Putin a někteří vysocí kremelští představitelé již dříve opakovaně uváděli, že Rusko nebude dodávat paliva těm, kdo se k cenovému stropu připojí. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak prohlásil, že tento nástroj je v rozporu se všemi tržními mechanismy, mohl by být velmi zhoubný pro světový ropný průmysl a země v případě zavedení stropu začne dodávat ropu tržně orientovaným partnerům či sníží těžbu. Agentura Bloomberg minulý týden uvedla, že Kreml připravuje prezidentský výnos, který zakáže ruským firmám a obchodníkům prodávat ruskou ropu komukoli, kdo zavede na tuto surovinu cenový strop.

Vedoucí administrativy ukrajinského prezidenta Andrij Jermak na sociální síti Telegram uvedl, že by cenový strop, který západní země prosadily, měl být nižší, aby ruskou ekonomiku zasáhl více. Podle Jermaka by měl být 30 dolarů za barel.

Dohodu Evropské unie dříve blokovalo Polsko, které požadovalo nižší úroveň maximální ceny. V pátek se však na půdě EU podařilo dohody dosáhnout, což otevřelo cestu k formálnímu schválení cenového stropu během víkendu.

Podle prohlášení G7 a Austrálie by cenový strop měl vstoupit v platnost v pondělí nebo velmi krátce poté. Rejdařské společnosti nebudou moci přepravovat ropu, kterou by Moskva prodávala nad stanovenou cenou. Nebudou mít ani přístup k pojišťovacím službám, protože nejdůležitější lodní a pojišťovací firmy sídlí v zemích G7.