Kdo by šetřil při záporných úrocích? Inflace bude z úspor ukusovat i v roce 2023

Letošek se do národního vědomí zapíše jako rok inflace. Aby se ceny zvedly za jediný rok o pětinu, to se stává jen ve zcela přelomových dobách. Bezesporu takovou přelomovou epochu – a to s negativním znaménkem – prožíváme. Vždyť válku největší vojenské velmoci kontinentu proti slabšímu sousedu Evropa nezažila už přes osmdesát let. Ta, spolu s kroky, kterými si Rusko už před přepadením Ukrajiny připravovalo páku na své partnery (nezapomeňme na záměrně vyprázdněné plynové zásobníky ve správě Gazpromu), vedla k dramatickému zdražení energií i energetických surovin. To vše v citlivé fázi, kdy Německo definitivně odpojovalo své jaderné elektrárny a Francie se začala potýkat s nuceným odstavováním svých reaktorů. A také v době, kdy Evropa odstavovala čím dál víc svých fosilních zdrojů.

Evropa plynové a ropné zbrani Ruska odolala, ale drahé energie, paliva a další suroviny způsobily, že Česko skokově zchudlo. Inflace má i další kořeny. Především dodavatelské řetězce nejsou, co bývaly, a roli hrají i peníze, kterými minulá vláda kompenzovala lidem ztrátu výdělků kvůli pandemickým omezením a jenž zvyšovaly koupěschopnou poptávku právě v době, kdy výroba ztratila část flexibility. Tradičně extrémně nízká nezaměstnanost pak způsobovala, že inflace měla další živiny. Na Česko se přitom právě žene další inflační vlna.

Všechno toto rozlité mléko se nedá snadno uklidit. Největší díl odpovědnosti má přitom Česká národní banka. Vždyť ne nadarmo má přezdívku strážce měny. Jak se ČNB boj s inflací daří, uvidíme už příští rok. Dnešní vedení národní banky v čele s guvernérem Alešem Michlem se zakopalo na pozici, kterou jim vybudovala předchozí garnitura Jiřího Rusnoka. Sedmiprocentní základní sazbu nová rada nezměnila, ač k tomu měla už čtyři příležitosti.

rozhovor

Inflace je největší ekonomické zlo. Sazby se měly zvyšovat dál, aspoň symbolicky, říká exguvernér Rusnok

27. 12. 2022 ▪ 16 min. čtení

Rusnok to v rozhovoru pro HN kritizuje a argumenty staví i na dopadu na úspory Čechů. Připomíná, že inflace je vlastně „zdanění všech ekonomických aktérů, které nikdo neodhlasoval v parlamentu a nikde se o něm nediskutovalo“. Velká střední třída, která by měla být základem společnosti, přichází o obrovské částky na úsporách, dodává bývalý guvernér.

Na Rusnokovi-politikovi lze jistě mnohé vytknout, ale slouží mu ke cti, že v roli centrálního bankéře inflační nebezpečí neignoroval. Nebo alespoň že reagoval rychleji než jeho slavnější kolegové řídící velké světové centrální banky.

Ke ztlumení inflace by bezesporu pomohlo, kdyby ti, kdo si to mohou dovolit, odložili svoji spotřebu, a tedy spořili (část populace tu možnost kvůli růstu cen a pomalejším zvyšování mezd už nemá). „Ale proč by šetřili, když dostanou pět nebo šest procent na nějakém termínovaném vkladu, zatímco inflace je patnáct procent a víc,“ ptá se logicky Rusnok a připomíná, že minimálně polovina příštího roku bude i podle ČNB ve znamení dvouciferného růstu cen. Tak vysoký úrok žádné spoření nenabídne a takřka sebedestruktivní krok s protiinflačními dluhopisy ministerstvo financí zatím opakovat nechce. A protože jsou Češi tradičně střadatelé a investuje jen menšina, bude velká část národa sledovat, jak hodnota úspor dál klesá. Z pohledu reálných úroků totiž tvrzení guvernéra Michla, že měnová politika ČNB je nejrestriktivnější v historii, neplatí. Naopak, reálné úroky jsou hluboko v záporu a ještě dlouho pod nulou zůstanou.

Depresivní výhled můžeme uzavřít Rusnokovým shrnutím: „Inflace je největší ekonomicko-společenské zlo a každý měsíc navíc tohoto zla ničí společnost po všech stránkách.“

Výběr týdne

Opravdu byty zlevní?

Velkou část majetku mají Češi v nemovitostech. Proto je důležitou otázkou, co doba drahých hypoték udělá s cenami bytů. 

Kašlající Číňané zase straší svět

Že se z covidu-19 stává hlavní faktor hýbající trhy, pochopil autor tohoto newsletteru v únorový den roku 2020, kdy se z dvacítky nejvýše umístěných článků na webu Financial Times devatenáct týkalo pandemie a jejích dopadů. Po takřka třech letech je covid stále kurzotvorný faktor. A opět kvůli Číně, která přechází z extrému do extrému. Dobře viditelným důsledkem je, že každý druhý Číňan v letadle do Milána měl covid. To burzy nemohou ignorovat. 

Strašný rok na burzách

Vstup automobilky Porsche na burzu byl letos velmi výjimečnou událostí. Mnohé další velké firmy svoji burzovní premiéru zrušily a výsledkem byl nebývalý propad nově upisovaných akcií. 

Jak dál s dotacemi pro Agrofert

Když politik vlastní jednu z největších firem v zemi, je to problém. Natož když jde o premiéra, i když už bývalého. Z dotací pro Agrofert je tak velká story, v níž nechybí zvraty. 

Konec utajovaným mzdám a doložkám o mlčenlivosti

Česko patří v unii k zemím s největšími rozdíly ve výdělcích mužů a žen. Vláda Petra Fialy to chce změnit a chystá i další změny zákoníku práce. Víte, jak to změní postupy při nabírání zaměstnanců? 

Jak bude státní kasa krvácet kvůli energiím

Výdaje státu na kompenzace drahých energií by podle ministerstva průmyslu neměly přesáhnout 200 miliard korun. I tak půjde o sumu tvořící většinu naplánovaného rozpočtového deficitu. Vývoj na trzích ale dává naději, že ministr financí úplně nezešediví. 

Bude byznysu líp?

Bude příští rok ve vašem podnikání lepší než v roce 2022? Pokud odpovíte ano a jste přitom z velké firmy, můžete si gratulovat. Šest ze sedmi takových společností totiž vidí příští rok pesimističtěji. Další důležitá data vypovídající o očekávání českého byznysu najdete v Indexu očekávání banky ČSOB, který vznikl ve spolupráci s Hospodářskými novinami.