V posledních letech spotové tarify, tedy výpočet ceny elektřiny podle aktuální situace na burze, zůstávaly na okraji zájmu. Domácnosti je využívaly minimálně, protože to v době nízkých a stabilních cen nemělo moc smysl a firmy si na ně zvykly. Teď, kdy by mohly mít konečně opodstatnění, protože ceny šly na burze dolů a spoty by tak zlevnily cenu elektřiny řadě odběratelům, byly de facto zakázány. I přesto, že by mohly šetřit peníze státního rozpočtu. A jejich zákaz proběhl potichu a s odůvodněním, které vzbuzuje pochyby. Pro pořádek – spot zcela zapovězený není, ale kdo by na něj chtěl z domácností či malých firem přejít, musí mít takzvaný chytrý elektroměr, což je v podstatě nesehnatelné zboží. Tak nedostupné, že o zákazu mluví i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Jeho argumentace pro omezení přístupu na energetickou burzu je dvojí a přesvědčivá moc není. Zaprvé jde prý o ochranu spotřebitelů, protože v případě, že by se trend opět obrátil, mohli by trpět vysokými cenami. Jenže zároveň letos platí cenové stropy, takže by nikdo netrpěl a sázka je vlastně jen jedním směrem – na možnou úsporu. A to i pro státní kasu, která by nemusela dotovat tolik lidí nad energetickými stropy. Síkela k tomu doplňuje, že by se mohlo stát, že budou ceny na burze vysoké na přelomu letošního a příštího roku, a protože pro příští rok už se se stropy nepočítá, je tam riziko skoku nákladů. S tím se těžko polemizuje, na druhou stranu se odběratelé mohou ze spotových tarifů do měsíce vyvázat. Sluší se také připomenout, že nařízení o zákazu spotů bylo do velkého energetického balíku se stropy vneseno na poslední chvíli a prosazovaly ho Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy, což – připusťme – nejsou zrovna typičtí ochránci spotřebitelů.
Druhým argumentem je, že spot bez chytrého elektroměru nemá smysl, protože spotřeba proudu se pak vypočítává podle dopředu daného průměrného diagramu a odběratelé tak nemohou naplno využívat výhod burzy. To znamená zapínat spotřebiče třeba jen přes noc, kdy je proudu dost a elektřina bývá nejlevnější, čímž by ušetřili ještě víc.
Zároveň ovšem také platí – a tady se argumentace vlády trochu zamotává –, že kdo si dokáže obstarat chytrý elektroměr už dnes, může na spot přejít. Pravděpodobně nákupem nesehnatelného zboží splní test inteligence, či chcete-li kvalifikovaného odběratele, a státu tak jeho ochrana před výkyvy na burze už na srdci ležet nebude.
Na celou věc se lze dívat také byznysově. Po pádu Bohemia Energy Jiřího Písaříka si mezi sebou velcí energetičtí hráči rozdělili stovky tisíc odběratelů, kteří by jim mohli začít zase odcházet. A spolu s nimi i další zákazníci, kterým se zálohy výrazně zvýšily. Velké firmy totiž spot pro malé odběratele nenabízejí, je to doména hlavně menších dodavatelů. Zároveň je pravděpodobně nemalá část domácností, které prošly předloni pádem dodavatele, na nových dražších tarifech, na které se vztahují energetické stropy. Jsou tak pro velké energo hráče z hlediska výnosů jistota s tím, že zaplatí minimálně cenu do stropu a vše nad ním případně pokryje stát. Málokdo teď tuší, jak moc bude možné si s kompenzacemi a nároky na ně hrát, ale jisté už je, že výpočty budou velmi složité a kontrola náročná.
Podle zdrojů z trhu má vláda také obavy, že „vypuštění“ více malých odběratelů na spot by znamenalo ještě menší predikovatelnost kompenzací za energetické stropy, protože by se vše dopočítávalo složitěji než u fixovaných produktů.
Omezení trhu tak platí, byť prý ministr Síkela mezi svátky řešil, „jestli je zákaz spotů správný“. Kdo z něj bude profitovat, pořád není zcela jasné. Menší odběratelé, kteří by se chtěli starat o sebe, to ale nebudou.
Výběr týdne
Pochybný český export do ruských satelitů
Novou hvězdnou destinací českého exportu se rychle stal Kazachstán – středoasijská země sousedící s Ruskem, s nímž má od roku 2014 celní unii. Export z Česka tam meziročně narostl o 224 procent. Jen mobilních telefonů a elektroniky se vyvezlo skoro za šest miliard korun. Jde o obcházení sankcí?
Ceny plynu klesají, Česko by vydrželo 72 dní
Do nynější zimy vstoupilo Česko s největšími zásobami zemního plynu ve své historii. V listopadu byly v zásobnících celkem 3,34 miliardy kubíků plynu, což znamená jejich zaplnění z 99 procent. A i teď se drží na velmi dobré úrovni – na 87 procentech. Jak to bude po zimě?
Ještě jednou k zákazu spotů
Z branže zaznívá kritika, že zákaz spotových tarifů omezuje konkurenční prostředí a vyhovuje především velkým dodavatelům, kteří si ho ve skutečnosti prostřednictvím obou profesních organizací prosadili. Co na to ministr Síkela?
Jasné inzeráty na práci včetně peněz
Naše nová kolegyně Jitka Vlková se podívala na nová pravidla, která připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Zatím to vypadá, že by jasné odměny měly být v pracovních inzerátech u všech pozic. Včetně těch manažerských.
Spalováky by měly mít šanci i po 2035
Část německých politiků vyzývá, aby Zelení přestali naléhat na zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacím motorem před začátkem roku 2035, jak to má v úmyslu Evropská komise.
Realitní trh rychle chladne
Podle průzkumu realitní kanceláře Re/Max si během uplynulého roku nákup nebo pronájem nové nemovitosti rozmyslela zhruba třetina Čechů. To se začíná propisovat do cen i nabídky.
Konec opčního programu ČEZ
V minulém roce definitivně skončil opční program pro manažery polostátního energetického kolosu ČEZ, který byl od svého vzniku před více než dvaceti lety často kritizován. Jaký je jeho účet?
Za předčasné splacení hypotéky jasná sankce
Nové znění zákona o úvěrech by mělo podle předkladatelů sjednotit přístup bank k poplatkům za ukončení hypoték. A umožnit lidem, aby si náklady takové transakce sami spočítali. Poplatky budou mít strop.
Co bude ČNB dělat se ztrátou 412 miliard?
Jestli něco experti České národní banky zkoumají dlouhodobě a do hloubky, je to téma ztráty centrální banky a dopadů jejího záporného kapitálu. Cílem výzkumu je dokázat, že libovolná díra v bilanci „banky bank“ není vlastně žádný problém a v dlouhodobém horizontu se vše spraví. Hospodaření ČNB také průběžně zkoumá náš komentátor Luděk Vainert.
