„Nejhorší překvapení na Valentýna.“ V USA daní dámské spodní prádlo výrazně víc než mužské. A jak je to Česku?

Jedním z klasických darů na svátek zamilovaných je spodní prádlo. Valentýnská podprsenka nebo dámské kalhotky ale Američany vyjdou dráž než mužské spodní prádlo. A to nejen kvůli tomu, že by obdobné dámské zboží stálo víc než to mužské – důvodem jsou i vyšší dovozní cla a další tarify. Obzvlášť patrné to pak je u luxusního prádla. V Evropě to je právě naopak.

„Je to nejhorší valentýnské překvapení, jaké jste kdy zažili,“ glosuje to Ed Gresser, viceprezident výzkumného centra Progressive Policy Institute.

Američané loni dovezli dámské podprsenky a kalhotky za skoro osm miliard dolarů, tedy zhruba 177 miliard korun. Na dovozním clu zaplatili 1,23 miliardy dolarů. To vytváří daň v průměrné výši 15 a půl procenta. V případě mužského spodního prádla to ale je jen 11 a půl procenta, vypočítal Gresser.

Když se započítají další náklady, jako jsou například domácí americké daně, prodražují tyto sazby cenu každého kusu dámského prádla v průměru o 1,10 dolaru, tedy o víc než 24 korun. U mužského prádla to je v přepočtu necelých 16 korun.

Ještě víc zatěžují Američané dovozními cly luxusní dámské prádlo, například korzety, které spotřebitelé často nakupují právě na Valentýna. U korzetů clo přesahuje 20 procent, u podvazkových pásů je dvacetiprocentní. Žádný typ mužského prádla tak vysokým sazbám nečelí.

To nejlepší z haute couture! Jak vidí vysokou jarní módu sedm světových návrhářů?

30. 1. 2023 ▪ 4 min. čtení

Rozdílná výše cla na dámské a pánské prádlo přitom nemá žádné logické zdůvodnění. Spojené státy to tak prostě mají stanovené ve svém celním sazebníku. „Existence vyššího cla na dámské spodní prádlo nejspíš ve světě nemá obdoby,“ píše Gresser.

Ze srovnání, které provedl, to tak skutečně vyplývá – státy Evropské unie daní dovoz prádla dvanáctiprocentní sazbou, a to bez rozdílu „pohlaví“. Japonsko má devítiprocentní sazbu, Austrálie pětiprocentní. Indie prádlo daní 25 procenty, Kanada 18 procenty.

Nezvyklé je také vyšší zdanění luxusního dánského prádla. V EU je u něj dovozní sazba naopak nižší, dosahuje jen šest a půl procenta. V Japonsku jsou třeba korzety od cla osvobozeny úplně. V ostatních zemích je luxusní zboží tohoto typu zpravidla podrobeno stejnému clu jako to běžné.

Gresser upozorňuje na zajímavý paradox – americká veřejná debata je plná sporů o dovozní cla na ocel. Uvalil je bývalý americký prezident Donald Trump a zasáhl jimi nejen Čínu, ale i nejbližší americké spojence, tedy státy EU nebo Japonsko. O sazbách, které prodražují spodní prádlo, se ale veřejně nemluví vůbec. A přitom dovozci oceli na sazbách odvedli dva a půl miliardy dolarů, zatímco dovozci spodního prádla 16 miliard.