Maséři, „Lamborghini mezi kráječi masa“ a well-being dny jsou fuč. Silicon Valley propouští a seká benefity

Pověst nelhala – ti, co říkali „Winter is coming“, měli pravdu. Přišla. Digitální svět po covidové party vystřízlivěl do reality, což v kombinaci s nepěknými ekonomickými vyhlídkami přineslo masové rozdávání výpovědí. Americké technologické firmy, od start-upů po mastodonty Silicon Valley, od začátku roku propustily více než 100 tisíc lidí. Dynamika doby je neúprosná. Jen za první tři lednové týdny přišlo o práci více lidí než za celé první pololetí 2022.

Až na výjimky se to týká všech: ve velkém propouštěly Meta (Facebook), Alphabet (Google), Amazon, Snapchat, Zoom či Microsoft – a v posledních dnech se přidaly i eBay, Twilio nebo Salesforce. Pro srovnání: když Microsoft propustil 10 tisíc, Meta 11 tisíc a Alphabet 12 tisíc lidí, je to, jako by jedním rozhodnutím přišly o práci celé Domažlice, Vlašim a Mariánské Lázně.

Po dvouletém intenzivním nabírání lidí, navázaném na pandemický boom internetových služeb, se v druhé polovině loňského roku HR kormidlo úplně otočilo. K letošním číslům připočtěte ještě 160 tisíc lidí, které technologické firmy vyhodily loni, a máte představu, v jaké zimě se celý big tech nachází.

Nejlepší zaměstnavatelé

Firmy nabízejí krizové benefity. Někde jen mikiny, jinde dřevo

18. 10. 2022 ▪ 10 min. čtení

A bude hůř. Šéf Mety Mark Zuckerberg prohlásil, že během letošního roku, který označil jako „rok efektivity“, očekává další propouštění. Není v tom sám: Eric Yuan, ředitel společnosti Zoom, která byla za koronavirových časů miláčkem investorů, se při rozdávání vyhazovů (již) bývalým i stávajícím zaměstnancům omluvil, vzal na sebe plnou zodpovědnost a na důkaz svých slov si snížil plat o 98 procent.

V Česku je zatím masové propouštění spíš výjimečné: ví se o nuceném odchodu pětiny zaměstnanců ve start-upu Productboard, desítek lidí u místní pobočky společnosti Pipedrive či více než stovce výpovědí v Seznamu za prosinec 2022.

Ochlazení je vidět i na statistikách portálu StartupJobs, který je v tuzemské IT branži epicentrem pracovního trhu. „V počtu nabídek práce jsme o 30 procent níž než v lednu 2022. Zároveň vidíme o 130 procent zájemců více na jednu nabídku než před rokem, u programátorských pozic je to dokonce 140 procent,“ uvedl Filip Mikschik, ředitel StartupJobs.

V technologických společnostech neubývá jen pracovních míst, ale i výhod, které s nimi byly donedávna spojené. Na přehřátém trhu práce se firmy předháněly ve vymýšlení nejrůznějších benefitů pro své lidi. Vymóděné kanceláře s jídlem a pivem zdarma a plejádou dalších výhod – od firemních akupunkturistů, lezeckých stěn, nitro cold brew kávy až po spací moduly na odpoledního šlofíka – se staly standardem napříč odvětvím, přičemž Silicon Valley v této disciplíně excelovalo. Autor těchto řádek to po návštěvách tamních sídel Facebooku, Airbnb či Dropboxu může z vlastní zkušenosti potvrdit. 

Angličtina má pro všechny tyhle výhody a vychytávky souhrnný název „perks“. A byly to právě perks, čím se v minulé dekádě od sebe chtěly některé firmy oproti ostatním vylepšit v očích svých – nebo potenciálních – zaměstnanců. Benefity držely pracovníky déle v kanceláři, nebo aspoň kampusu, ačkoli se ozývaly i kritické hlasy, že kvůli nim programátoři, designéři či produktoví manažeři jen zlenivěli. 

Každopádně teď je s mnoha perks amen. Meta například zrušila firemní prádelnu, osekala nabídku bezplatného stravování a přestala proplácet 200 dolarů měsíčně na jízdy taxíky. Podobně se zachoval Alphabet, který omezil cestování zaměstnanců na „kriticky nezbytné“ a propustil 31 firemních masérů, které měl k dispozici ve svých kalifornských kancelářích. Salesforce zrušil své „well-being“ dny pro následující fiskální rok. Twitter se zbavil několika kusů luxusního kuchyňského vybavení. Do aukce poslal například kráječ masa Berkel 330M-STD, který stojí 360 tisíc korun a používají ho v michelinských restauracích. Deník San Francisco Chronicle ho označil za „Lamborghini mezi kráječi masa“.

Právě Twitter se po nástupu Elona Muska stal symbolem nelítostného propouštění a okleštění pracovních výhod, která ve velkých číslech vypadají dramaticky, ale když uděláme krok vzad a podíváme se na počty lidí zaměstnaných v big tech, vidíme úplně jiný obrázek. 

Graf zveřejněný na serveru Business Insider ukazuje, že i po velkém propouštění počty lidí v těchto firmách za posledních pět let obrovsky narostly. Oproti roku 2018 má Amazon o 204 procent více zaměstnanců, Meta o 187 procent a Alphabet o 165 procent. A i kdybychom vzali srovnání s předpandemickým rokem 2021, pořád jsou současné stavy výrazně výše.

Výběr týdne

Z Číny jezdí lodě poloprázdné

Poptávka, na níž se projevuje šetření domácností i firem, klesá a tuzemští dopravci čekají slabý rok. Leden a únor nikdy nebývají nejvytíženější měsíce, ale pokles ze začátku letošního roku je podle Martina Hořínka ze společnosti Metrans největší za poslední léta. 

Jak investují nejbohatší Češi?

Poprvé nejvíce věří akciím, za kryptoměnami udělali tlustou čáru, vyplývá z tradičního Wealth Reportu J&T Banky mezi dolarovými milionáři, kteří u ní spravují své peníze. Za nejperspektivnější považují investici do akcií zahraničních firem. Dosud se drželi hlíny a cihel a nejvyšší výnosy viděli ve stavebních pozemcích. 

Žijeme v matrixu, ale není žádná modrá a červená pilulka

Rozhovor s Michalem Pěchoučkem, jedním z největších českých odborníků na umělou inteligenci, přinesl víkendový magazín PročNe. Dočtete se v něm, jaký dopad bude mít AI na naši práci – komu ji sebere a komu ji totálně změní – a proč se u Pěchoučka mísí nadšení i hrůza z rozvoje umělé inteligence. 

Politická zkáza spalovacích motorů

Evropský parlament v úterý schválil to, čeho se byznys navázaný na český autoland obával. Od roku 2035 se v zemích Evropské unie budou vyrábět nová auta a dodávky výhradně s nulovými emisemi. Nejde přitom o přímý zákaz spalovacích motorů. Výroba vozů na klasická paliva by ale měla kvůli výraznějšímu zpoplatnění produkovaných emisí podražit natolik, že už se automobilkám nevyplatí je ve velkém vyrábět. 

Nechci slevu zadarmo

Domácí internetové obchody mají za sebou první kontroly zaměřené na výpočet slev, které se nově musí odvíjet od nejnižší částky, za niž se zboží prodávalo za posledních 30 dnů. Pravidla, jež se vztahují i na kamenné obchody, platí od začátku ledna a mají bránit umělému přifukování cen. Podle Hlídače shopů je ovšem dodržuje jen polovina online obchodů. 

Račte vstoupit

Co mají společného Národní divadlo, dublinská zoo, letiště v Torontu a Petronas Towers? Pustí vás do nich nenápadná firma ze Zlína, o níž dosud nebylo slyšet.  

Elektromobilita na sílu

Když nezabrzdíme, bude mít snaha protlačit elektromobily za každou cenu i sociální dopady, říká Josef Zajíček, jenž je spolumajitelem mosteckého závodního okruhu a automobilkám dodává plastové výlisky nebo hliníkové komponenty. Šéfredaktor HN Jaroslav Mašek s ním pořídil velmi zajímavý rozhovor, dejte si ho. 

Borec na konec

Říkají jim snílci. Jsou to děti s život ohrožujícím nebo omezujícím onemocněním, od leukemie po cystickou fibrózu. Miliardář Ondřej Vlček s manželkou Katarínou jim přes svou organizaci Zlatá rybka splnili už tisíc přání. Do „svého pocitu štěstí“ investovali přes 120 milionů korun – a teď se otevírají dalším dárcům.