Ceny výrobců v Česku letos v lednu dále meziročně rostly o desítky procent. V zemědělství stouply o 25,5 procenta, v průmyslu o 19 procent a ve stavebnictví o 11,4 procenta. Také ceny tržních služeb pro podniky meziročně vzrostly, a to o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst cen ale ve všech zmíněných skupinách oproti prosinci zpomalil.
„Lednové výsledky cen ve výrobě nevyznívají příznivě, protože potvrzují pokračování inflační vlny ve velké části ekonomiky. Sice nás mohou těšit nižší meziroční čísla, avšak ta jdou na vrub výpočtu z vyššího srovnávacího základu,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Ceny výrobců se se zpožděním propisují i do en pro spotřebitele. A inflace v lednu vystoupala na 17,5 procenta.
V zemědělství oproti loňskému lednu výrazně vzrostly například ceny brambor či vajec. Brambory podražily o 43,1 procenta, a vejce dokonce o 82,7 procenta. Celkově v rostlinné výrobě ceny stouply o 17,7 procenta. Kromě brambor podražila také zelenina o 39,1 procenta a obiloviny o 27,5 procenta. Naopak ceny ovoce klesly o 7,4 procenta a zlevnily se také olejniny o 2,2 procenta. V živočišné výrobě ceny vzrostly o 37,8 procenta, což je podle ČSÚ dosud nejvyšší meziroční růst. Kromě vajec stouply i ceny prasat o 51 procent, ceny drůbeže o 29,1 procenta, ceny mléka o 36,4 procenta a ceny skotu o 19,7 procenta.
Někteří zemědělci chtěli z ceny obilí vytřískat maximum. Teď toho litují, tvrdí šéf největších mlýnů
„Výrobní ceny v tuzemském průmyslu zaznamenaly v lednu čtvrté zpomalení meziročního růstu v řadě, konkrétně z 20,1 procenta na 19,0 procenta, finanční trh ovšem očekával výraznější zmírnění růstu cen, na úroveň 14,6 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
V průmyslu stouply třeba ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 35,7 procenta a ceny černého a hnědého uhlí a lignitu o 82 procent. Právě ceny energií podle vedoucího oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimíra Klimeše nejvíce přispěly ke zdražování v průmyslu. Ceny průmyslových výrobců bez energií se meziročně zvýšily o 13,3 procenta. Kromě elektřiny a uhlí podražila také voda o 16,3 procenta, potravinářské výrobky o 29,1 procenta a motorová vozidla o 6,2 procenta.
„Lednový růst výrobních cen v tuzemském průmyslu vyšel zřejmě nad očekáváním centrální banky, tahounem ovšem byly ceny uhlí, energií a vody, což ČNB jistě vezme při vyhodnocování cenových tlaků v úvahu,“ uvedl Jáč. Očekává proto, že centrální banka dvoutýdenní repo sazbu ponechá beze změny po celé první pololetí 2023.
Ve stavebnictví stouply v lednu meziročně ceny spotřebovávaných materiálů a výrobků o 14,3 procenta. Ve službách vzrostly ceny týkající se zaměstnání o 27,6 procenta, v programování o 9,1 procenta, za skladování a podpůrné služby v dopravě o 5,5 procenta a za reklamní služby a průzkum trhu o 6,4 procenta.
„Otázkou je, zda se v ekonomice vytváří nový proinflační impulz – anebo se ekonomika ještě adaptuje na předchozí šok. Data o vývoji poptávky a údaje o očekávání vývoje výrobních cen ukazují na druhou možnost,“ zhodnotil aktuální data analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. „Pokles poptávky by tak měl ceny dříve či později dohnat. Rizikem však je, že se poptávka zotaví rychleji, než se aktuálně počítá,“ doplnil.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy růst výrobních cen předznamenává zvyšování spotřebitelských cen. „Jde o další tlak na ČNB, aby zvedla úroky, neboť takhle masivní růst výrobních cen nikdo z expertů nečekal,“ uvedl. Neočekává ale, že by centrální banka ke zvýšení úrokových sazeb přistoupila.
V lednu statistici zaznamenali většinou také meziměsíční nárůst cen. U zemědělských výrobců ceny vzrostly o 1,7 procenta, u průmyslových výrobců o 5,8 procenta a ceny stavebních prací stouply o 0,6 procenta. Pouze ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně mírně snížily, když poklesly o 0,3 procenta.
