Nikdy jsem neměl rád lečo. Jako dítě jsem z něj vyjedl uzeninu – pokud tam nějaká zrovna byla –, v pozdějším věku jsem se tomuto jídlu už úspěšně vyhýbal. Proto mě překvapilo, že opozice se na tomto pokrmu, který rozhodně nepatří k favoritům restauračních (a troufám si říct, že ani domácích) menu, rozhodla ukazovat, jaká drahota právě panuje u zeleniny.

Asi nejvýraznějším symbolem se stala paprika. Tak jsem si po cestě do práce jednu koupil. Červenou, čtvrtkilovou, za rovných 35 korun (což odpovídá 140 korunám za kilo). Je to hodně, nebo málo? Dokážu vám dát jakoukoliv odpověď. 

Je to strašlivá drahota!

Ještě v prosinci stálo kilo paprik průměrně 66 korun, v únoru podle oficiálních dat statistického úřadu vzrostla cena na více než 104, teď v obchodech zaplatíte ještě víc. V meziměsíčním srovnání zdražoval rychleji jen ledový salát, stejně jako papriky jsou na tom v dynamice růstu cen salátové okurky. Ano, zelenina je na konci zimy skutečně drahá, to nelze popřít. Ale... 

Je to tak akorát

Čerstvá zelenina na začátku března je v našich zeměpisných šířkách proti přírodě. Něco jako lyžování v červnu. Za obvyklých podmínek nedosažitelná záležitost, které musíme jít naproti (a připlatit si za to). V případě lyží minimálně na ledovec, ale spíše na jižní polokouli, zeleninu pak musíme dovézt z jižní Evropy či severní Afriky, nebo vypěstovat ve skleníku. Druhá varianta je ale oproti předchozím letům kvůli růstu cen energií výrazně dražší, mnozí pěstitelé z obav o to, zda by za tuto cenu svoji produkci vůbec udali, raději omezili nebo přerušili provoz. A protože podobná situace je i v dalších zemích chladnější části Evropy, poptávka po zelenině z jihu roste a s ní i její cena.

Tahounem zdražování v tomto případě rozhodně nejsou koncoví prodejci. Dokazují to data z pravidelných Zpráv o trhu zeleniny, která zveřejňuje Státní zemědělský intervenční fond. Podle nich se průměrná velkoobchodní cena jednotlivých druhů paprik v polovině února oproti polovině ledna zvýšila následovně: zelená +24 %, červená +44 %, žlutá +70 %, bílá +74 %. Meziměsíční růst cen v obchodech podle ČSÚ (bez rozlišení druhů) +34,5 %. Nejnovější data z tohoto týdne ukazují (s výjimkou červené papriky), že se jejich růst zastavil. A prostor pro zdražování už nemají ani obchodníci. Než jsem si vybral svoji červenou favoritku, musel jsem se k ní prohrabat přes její kolegyně, které už rozhodně nebyly v nejlepší kondici. Zákazníci (zcela nepřekvapivě) hlasují nohama a drahé papriky ignorují. Když půjde cena ještě výš, můžou zeleninu prodejci s nadsázkou posílat rovnou do kontejneru. 

Papriky jsou pořád ještě levné

Sezonní zelenina (a někdy i ovoce) se hodně často umísťuje na obou koncích žebříčku nejvíc zdražujícího/zlevňujícího zboží. Důvodem je právě ona sezonnost. Přijde nová úroda – bum, čtyřicet procent za měsíc dolů. Sklady jsou po zimě prázdné a čerstvá zelenina se musí draze dovážet – prásk ho, o polovinu nahoru. No viděli jste to, ještě minulý týden stály o dvacet korun míň, to je ale hrůza!

Papriky v ceně přes sto korun za kilo nejsou ničím, co bychom nezažili už v předchozích letech. Navíc při neustále rostoucí průměrné mzdě je papriková kupní síla výrazně vyšší než třeba v březnu 2016 nebo dubnu 2021, kdy se cena také hravě vyšplhala přes tuto hranici. O roce 2001, kdy byly mzdy oproti dnešku třetinové, nemluvě.

Mimochodem – průměrná roční spotřeba paprik na hlavu dosahuje v Česku necelých šesti kilogramů. Pokud bychom pracovali s tím, že je rovnoměrně rozložená do celého roku, tak to máme zhruba půl kila za měsíc. V levných časech vyjde na nějakých 30 či 40, v těch drahých třeba na 70 korun. Rozdíl mezi extrémy odpovídá zhruba desetině procenta průměrné mzdy. Vážně je tohle ten největší problém, který má v současné době pálit Česko?

Dva argumentační fauly na závěr: 1) Ročně zaplatí průměrný Čech za papriky méně než kuřák za svoji týdenní dávku nikotinu. 2) Dokázali byste si na konci zimy sami vypěstovat papriku odpovídající jakosti za 35 korun, pokud byste vzali v úvahu nejen ceny energií, ale i hodnotu svého času? Některé cenové skoky nemusí být vždy na škodu. Třeba jejich přínosem bude to, že si víc lidí uvědomí, kolik jídlo opravdu stojí, a omezí zbytečné křečkování, které stejně ve většině případů vede jen k tomu, že se nespotřebované potraviny zkazí a vyhodí.

Výběr týdne

Panika je tady, pád na obzoru?

V americkém startupovém světě vypukla panika po varování amerického bankovního domu Silicon Valley Bank (SVB), který oznámil, že chce navýšit kapitál o 2,25 miliardy dolarů vydáním nových akcií. Banka totiž byla hlavním poskytovatelem úvěrů pro start-upy a investory do start-upů včetně nejznámějších venture kapitalistů. 

Bude z Česka jaderná velmoc? A bude to stačit?

Stát se chystá na masivní výstavbu nových jaderných bloků. Ani tyto ambiciózní plány ovšem nemusí Česku zajistit dostatek elektřiny po odchodu od uhlí. V případě odstavení uhlí v roce 2030 podle dekarbonizačního scénáře bude o pět let později chybět 985 gigawatthodin, v případě umírněnějšího progresivního scénáře s koncem uhlí v roce 2033 to bude 305 gigawatthodin. To by odpovídalo průměrné roční spotřebě více než sta tisíc domácností.  

Miliardář Fait vstupuje na polský trh

Zakladatel investiční společnosti Jet Investment a jeden z nejbohatších Čechů Igor Fait spolu s partnery zaveleli k expanzi do Polska. Ve Varšavě otevírají pobočku, jejímž cílem bude vyhledávat, kupovat a řídit polské firmy. Skupina se primárně zaměřuje na moderní energetiku a strojírenství. Slibuje si ale také dobré příležitosti ve zkoušeném automobilovém segmentu. 

Bude gigafactory, nebude gigafactory, bude gigafactory...

Zdá se, že Česko je zase o krok zpět ve snaze získat investici na klíčovou továrnu na baterie. Německý koncern Volkswagen podle britského deníku Financial Times (FT) upřednostní vybudování fabriky na tolik potřebný díl elektroaut ve Spojených státech amerických před Evropou.  

Zdražování dorazilo i do mobilů

Vodafone zvyšuje ceny služeb pro velkou část zákazníků o devět procent, O2 o 15 procent. Je možné, že se brzy přidá i T-Mobile a efekt sekundární inflační vlny se propíše do celé ekonomiky. 

Jak přežít (a užít si) Vasův běh

Je vám víc, než byste chtěli, a stejně se vám nechce rezignovat? Zkuste legendární běh, na který se do Švédska sjíždějí z celého světa ti, kdo vidí svět a sebe v něm tak nějak podobně jako vy. Kvůli pocitu jedinečnosti a zároveň zvláštní spřízněnosti tisíců lidí, jaký se v konvenčním životě zažít nedá. 

Do školy bez učebnic a po osmé třídě do práce

Hospodářské noviny startují nový seriál, který se zaměří na Ústecký a Karlovarský kraj. Přineseme reportáže z míst, kde se nejvíce projevují potíže jako například přístup ke kvalitnímu vzdělání, zdravotní péči, ale i chudoba, kriminalita či poškozené životní prostředí. A doplníme je i návody, jak situaci zlepšit. V prvním díle Martin Biben zjišťoval, jaké jsou šance dětí z litvínovského sídliště Janov na kvalitní vzdělání. 

Zkontrolujte router a nebojte se s tím starým rozloučit

Nemáte plány na víkend? Zkuste se podívat, v jaké kondici je váš router. Výměna za novější model je otázkou pudu sebezáchovy. Nás ovšem zajímalo, jak moc si ve srovnání se starým modelem polepšíte. A odpověď může překvapit. Moderní routery mohou být naprosto skvělé, ale také vám velké obchody klidně prodají i ne tak dobré kousky.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.