Boj s inflací ocamcaď pocamcaď, volný pád velkých bank a solární bublina před splasknutím

Hlavním cílem činnosti České národní banky je péče o cenovou stabilitu, dočteme se v ústavě. Hned v úvodu zákona o ČNB, který ústavní „zadání“ konkretizuje, se tato formulace opakuje, a zákonodárci navíc národní banku pomocí vsuvky o zajištění finanční stability zaúkolovali, aby podporovala obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu.

Nežijeme ve vzduchoprázdnu, takže současná verze zákona centrálním bankéřům ještě ukládá, aby stejně podporovali i obecné hospodářské politiky v Evropské unii. V obou případech ale pouze za splnění důležité podmínky, že „tím není dotčen její hlavní cíl“. Tedy cenová stabilita. Ta je nade vším.

Zadání má tedy ČNB definováno velmi jednoznačně a na zkrocení inflace tak mají centrální bankéři oporu ještě silnější než třeba americký Fed s jeho duálním mandátem. Ovšem současné vedení ČNB si právě v době, kdy je cenová stabilita poměrně vzdáleným snem, samo přidává další podmínky, které boj s vysokou inflací komplikují. Pozoruhodná je například obava, aby měnová politika neznevýhodnila podniky s českými majiteli vůči konkurenci s majiteli zahraničními.

Anketa HN: Koruna se stále drží na vysokých úrovních, čeká ji letos oslabení?

24. 3. 2023 ▪ 9 min. čtení

Výrok, pro který v zákoně či ústavě oporu nenajdeme, pronesla viceguvernérka Eva Zamrazilová, silná postava dnešní ČNB. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg publikovaném těsně před začátkem embarga, které členům bankovní rady brání vyjadřovat se k měnové politice týden před tím, než budou hlasovat o sazbách, viceguvernérka prohlásila, že národní banka „nemůže zpřísňovat měnovou politiku způsobem, který by neúměrně poškodil malé a střední podniky patřící domácím majitelům, zatímco exportně orientované korporace v zahraničních rukách by využívaly levnějšího financování v eurech“.

Eva Zamrazilová naráží na to, že pro podniky je nyní podstatně levnější půjčit si v eurech než v korunách. „Eurizace“ české ekonomiky je dlouhodobý jev, který ale inflační éra (a s ní spojené vysoké sazby ČNB) akcelerovala. Podíl cizoměnových úvěrů pro podniky – tedy ve velké většině v eurech – byl ke konci roku rekordní a dosáhl 46 procent. Nahoru jde toto číslo prakticky od chvíle, kdy ČNB opustila covidovou stimulaci ekonomiky takřka nulovými úroky.Před tím se nedají zavírat oči. Stejně jako před tím, že každý na eurové úvěry nedosáhne. Nejjednodušší to mají dcery velkých světových koncernů. Taková Škoda Auto moc korun nepotřebuje. Kromě výplat na část provozních výdajů. Dodávky má obvykle nasmlouvané v eurech a financuje se přes koncernovou banku. Protože má i většinu příjmů v cizích měnách, není s tím spojeno žádné riziko. Z pohledu ČNB to ale problém je – na Škodovku i dlouhou řadu podniků v podobné situaci zvyšování úroků přímo nedopadá. Z Příkopů se jejich investiční aktivita či tempo zvyšování mezd příliš zbrzdit nedá (něco samozřejmě zařídí silnější koruna), ač by to bylo v době rekordně vysoké inflace žádoucí.

Měnová politika tak kromě domácností dopadá primárně na menší podniky. Ty nemohou bankám vykázat, že velkou část příjmů mají v eurech, a nezbývá jim než si půjčit drahé koruny. Ovšem pokud viceguvernérka říká, že „nemohou existovat rovné podmínky, pokud polovina podniků hraje podle našich pravidel a druhá polovina podle nějakých úplně jiných pravidel“, a bude to pro ni jeden z argumentů, aby spolu s kolegy odmítla zvyšování sazeb (což je pro příští týden tutovka), co ČNB zůstává v ruce? Vlastně jen již zmíněný kurz. Levné euro opravdu inflaci pomáhá tlumit. Ale předpovědět vývoj kurzu neumí ani ČNB a spoléhat na to, že silná koruna inflaci spolu se sedmiprocentní základní sazbou včas zastaví, může být riskantní.

Pokud bude návrat k inflačnímu cíli trvat dlouho, může „poučení z inflačního vývoje“ přinést příklon veřejnosti k euru. To má jistě i nevýhody, ale aspoň by hřiště pro domácí i zahraniční podniky bylo rovné.

Výběr týdne

Volný pád slavných bank

Tento týden byl ve znamení dalších otřesů bank. Co začalo za mořem pádem Silicon Valley Bank, pokračovalo ve větším měřítku v Evropě kolapsem skandály sužované investiční banky Credit Suisse, finančního ústavu s historií táhnoucí se do poloviny 19. století. Článků o této bankovní krizi na webu Hospodářek stále přibývá, a protože nedůvěře teď čelí další dlouhodobě nemocný bankovní obr Deutsche Bank, přibývat ani nepřestane. Slova komentátorky HN Julie Hrstkové Problémy bankovního sektoru mohou kdykoliv vyrašit znovu se bohužel potvrdila. 

A co české banky?

Rychlý pád velkých bank za našimi hranicemi zákonitě vyvolává otázky, zda nákaza nemůže přeskočit k nám. Rozdíly vysvětluje v rozhovoru pro HN viceguvernér České národní banky Jan Frait, který jako dlouholetý šéf Sekce finanční stability v ČNB ví o slabých a silných stránkách českých bank nejvíc.

Kam zamíří úroky z hypoték

Ve světě velkých peněz všechno souvisí se vším, a tak i potíže světových bank mohou ovlivnit to, kolik zaplatíte za hypotéku. Ve zkratce lze říci, že si banky nyní mezi sebou půjčují peníze levněji, a tak by mohly levněji půjčovat i svým klientům. Asi vás však nepřekvapí, že šéf banky, pro niž jsou hypotéky velký byznys, vidí situaci trochu jinak… 

Na cyklotrhu se kolo štěstěny znovu otočilo 

Kdo v době covidové pandemie sháněl kolo, ví, jaké to bylo martyrium. Teď se karta obrátila a pánem se znovu stává zákazník, nyní jde o to, kdo zlevní první a spustí tak lavinu.

Solární bublina před splasknutím

Další trh, který se z euforie přehoupl do deprese, je ten se solárními panely. Jak by případný katastrofický scénář dopadl na domácnosti?

Pošta na prahu velkých změn

Velkou zprávou posledních dní je i plán ministra vnitra Víta Rakušana rozdělit Českou poštu a investovat do její proměny osm miliard korun, jenže není už pozdě? Doba, kdy transformace pošty s monopolním postavením byl dobrý byznysplán, je pryč, tvrdí Alexander Pilař, jako bývalý manažer DHL trh dobře zná. Tragédie pošty je skvělou ukázkou, kam vede český způsob „řešení“ problémů, shrnuje dlouholeté tahanice o poštu komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. 

Do Špindlu tečou peníze známých podnikatelů

I na trhu rekreačních nemovitostí se dějí věci. Až příště přijedete do Krkonoš, budou mít mnohé ikonické budovy nové majitele.