Ucertifikovat se k smrti aneb Nové evropské nařízení mít „rodný list“ ke každému stromu a krávě

Těsně před Vánocemi si české předsednictví Evropské unie připsalo nenápadný, přitom velký zářez: protlačilo dohodu o nařízení proti odlesňování a znehodnocování lesů. 

Na první pohled to může vypadat jako další – trošku nudná – zelená proklamace, ale ve skutečnosti se promítne do života každého z nás. Protože každý z nás buď jí čokoládu, konzumuje maso, pije cappuccino, kupuje pneumatiky a kondomy, nebo minimálně používá papír, minimálně ten toaletní. Nařízení se totiž vztahuje na následující komodity: skot, kakao, káva, palma olejná, sója, kaučuk a dřevo, respektive na všechny výrobky z nich vyrobené.

V tomto textu se zaměříme na poslední zmíněnou komoditu – dřevo. Ale nejprve rychlé vysvětlení, o co v novém nařízení jde: aby mohl být výrobek uveden na trh EU nebo z něj vyvezen, musí splnit dvě podmínky. Dokázat, že je zaprvé legální a zadruhé že nezpůsobil odlesnění – tedy že nebyl vyprodukován na půdě, která byla po 31. prosinci 2020 vystavena odlesňování. Pro prodejce i producenty vzniká povinnost shromažďovat informace o svých dodavatelských řetězcích, provádět hodnocení rizik a v případě potřeby zavádět opatření ke zmírnění rizik.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

To v praxi znamená zavést nové audity či satelitní monitoring a hospodářské subjekty, které nejsou malými nebo středními podniky, budou muset každoročně dělat reporting. Při porušení nového nařízení hrozí řada sankcí, od pokut přes konfiskaci produktu či výnosů jeho prodeje až po vyloučení z procesu zadávání veřejných zakázek.

Ačkoli zatím není jasné, jak se přesně upraví české právní předpisy, už teď zavládlo ve velké části dřevařského byznysu v Česku zděšení. „Samozřejmě to sledujeme s obavami. Nejednoznačnost, vytváření nových přesně nedefinovaných pojmů a možnost zneužití nás velmi znepokojuje,“ říká Jiří Svoboda, předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů.

„V tuhle chvíli ještě nevíme, jak si to státní správa představuje. Každopádně to podle obsahu regulativu vypadá, že bychom měli mít rodný list ke každému stromu, který se vytěží,“ přidává se Tomáš Pařík, předseda představenstva ve společnosti Wood & Paper, podle něhož jdeme s dělem na vrabce.

Čeští producenti, kterých se nařízení týká, se shodují, že je správným krokem vpřed, ale v globálním měřítku vyřeší málo. „Evropský trh zdaleka není hlavním odbytištěm např. brazilské produkce. Pokud se ostatní zákazníci Brazílie nezasadí o záchranu lesů, dopad evropského nařízení zůstane omezený,“ podotýká Tomáš Lesa ze společnosti MP Krásno.

Aktivistům to však radost z nového nařízení EU nekazí. „Je jisté, že tento zákon umlčí mnohé motorové pily v pralesech a zastaví společnosti, které profitují z odlesňování,“ prohlásil Jan Freidinger z Greenpeace.

Zvýšená administrativa se dost pravděpodobně promítne do konečné cenovky pro spotřebitele. Cena dřeva už je přitom dost vysoko, loni se na rekordní částky dostala kvůli snížení těžby po ústupu kůrovcové kalamity – poptávka přitom zůstala vysoká. 

„Bude to další z iks administrativních opatření, která zvýší náklady pro celý výrobní řetězec,“ tvrdí Pařík. Cenové dopady připouští i Svoboda: „Jak konkrétně, to lze v tomto okamžiku obtížně odhadovat, protože bude nakonec velmi záležet na implementaci do národní legislativy. Zkušenosti z minulých let nás však nenechávají na pochybách, že budeme při implementaci přísnější, než po nás komise požaduje.“

Podle Paříka je nyní nejdůležitější otázka, jak hluboko nařízení půjde. „Jestli to bude až k jednotlivé kládě, což zatím tak vypadá, nebo aspoň těžební plocha. Pokud se to dovede do extrému, tak je to neudržitelná administrativa. Se ucertifikujeme, skoro nic dalšího dělat nebudeme.“ Dřevo používané v EU už totiž dva systémy svojí certifikace má.

Ohledně struktury vykazování i uspořádání úřadů, které budou mít na starosti kontrolu dokumentů jednotlivých produktů, zatím panuje nejistota. Ministerstvo zemědělství se snaží starosti byznysmenů mírnit. „Od začátku jsme si kladli za cíl, aby nařízení nalezlo rovnováhu mezi realizací stanoveného cíle a zátěží na obchodníky s danými komoditami, aby tato zátěž nebyla neúměrná,“ napsalo ministerstvo ve vyjádření pro HN a zmínilo úlevy pro malé a střední podniky.

Na otázku, jestli ty velké budou opravdu muset dokazovat původ dřeva až k jednotlivé kládě, dalo ministerstvo klasicky neurčitou úřednickou odpověď: „Dosledovatelnost má být prováděna s ohledem na jednotlivé plochy, což je základním kamenem geolokace vyplývající z nařízení.“

Jenže pozor! Dosledovatelnost se má zajistit i v případě „kompozitních produktů“. Takže třeba kávová směs nebo papírová buničina, která se vyrábí z mixu různých druhů stromů z různých lesů od různých dodavatelů z různých zemí? To bude teprve oříšek. 

Tady ministerstvo odkazuje na tzv. systém náležité péče, což je zatím ne úplně jasná povinnost subjektů „posoudit, zda je riziko odlesňování a degradace lesů v rámci jejich obchodní činnosti zanedbatelné, či nikoliv“. Nejistota zůstává, ačkoli času zase tak moc ne. 

V půlce dubna se o nařízení bude hlasovat na plénu Evropského parlamentu a je v podstatě dané, že projde. Ještě před létem by mělo začít platit, načež se rozběhne osmnáctiměsíční lhůta pro jeho začlenění do národní legislativy. „Subjekty by se tak tímto nařízením měly řídit nejdříve od konce roku 2024,“ tvrdí ministerstvo. „K tomuto datu by měly být upraveny české právní předpisy.“

Výběr týdne

Špindl Jaromíra Soukupa

Spory ve Špindlerově Mlýně mezi restitučními spekulanty a investory do tamních lanovek letos vedly k uzavření jedné z oblíbených sjezdovek. Na části Hromovky si lyžaři svůj carvingový oblouk nemohli užít. Proč? Protože pozemky pod známou červenou sjezdovkou získal známý mediální boss. 

ChatGPT si podmanil český byznys

Někdo si přes moderního chatbota píše projevy, jiný příspěvky na sociální sítě nebo e-maily. Výdobytky velkých jazykových modelů si pochvalují Tomáš Salomon, Martin Jahoda či Tomáš Čupr. A firmy hledají cestu, jak být produktivnější a ušetřit. Dali jsme dohromady deset příkladů, mezi nimiž zaznělo například toto: „Drasticky jsme zmenšili náš marketingový tým.“ 

Kruliš je v ČNB, ale…

Dosavadní ředitel odboru protokolu kanceláře prezidenta Vladimír Kruliš nastoupí v pondělí do České národní banky. Bude ale pracovat na nižší pozici, než se dosud myslelo – v sekci kancelář bude zodpovídat za „činnosti protokolárního charakteru“, přitom se mluvilo o tom, že po odchodu z Hradu sekci povede. 

Zítra asi něco nekoupím

Byla chyba, že jsme nekoupili žádnou síť supermarketů, zalitoval Andrej Babiš ve výjimečném rozhovoru o byznysu, který mu přece (ne)patří. V holdingovém magazínu se rozpovídal u vzácné příležitosti – výročí 30 let od chvíle, kdy Agrofert založil. Babiš v rozhovoru opět naříkal nad vstupem do politiky a slíbil návrat do Agrofertu.

Křetínský na poště

Britská pošta je na tom bídně: je obrovsky ztrátová, sužují ji kyberbezpečnostní útoky, časté stávky zaměstnanců a hrozí jí nucená správa. Akcie mateřské společnosti IDS proto vyklesaly (Osobní vsuvka: miluji toto slangové investorské slovo, připomíná mi masterchefovské „vychutit“.) na zajímavá minima, což Daniela Křetínského vyburcovalo k přikoupení podílů. Nyní má v Royal Mail už 25 % a blíží se hranici, kdy bude muset podat nabídku na odkup celé společnosti. 

Zpátky do minulosti

Telekomunikační odnož PPF – PPF Telecom Group – ve své výroční zprávě za uplynulý rok zveřejnila detaily transakce, při níž tuzemská investiční skupina PPF prodala třicetiprocentní podíl v Cetin Group. Skupina vlastní telekomunikační infrastrukturu v Česku, Bulharsku, Maďarsku a Srbsku. PPF vydělala na prodeji podílu v Cetinu desítky miliard a připsala si tak jeden z nejlepších obchodů své historie. 

Komárkova rakouská dividenda

Když v roce 2020 skupina KKCG po letech snahy konečně ovládla Casinos Austria, vypukl covid a hrací stoly se pro hráče i jejich peněženky uzavřely. Teď ale pro akcionáře, v čele s Karlem Komárkem, přichází sladká odměna. Loterijní skupina vykázala za loňský rok zisk ve výši 154 milionů eur a na dividendách vyplatí rekordních 130 milionů eur. 

Zásilka fotovoltaiky pro Czechy

Polsko už má největší solární boom domácích střešních fotovoltaik za sebou, oproti tomu v Česku stále pokračuje. A polská firma Columbus Energy to vidí, s naším trhem má velké plány. „Tady v katovickém skladu máme zhruba šest megawattů fotovoltaických panelů a dalších sedm až osm megawattů máme o pár kilometrů dál v Kielcích. Všechny by vystačily téměř na dva tisíce střešních instalací v Česku,“ říká ve velké reportáži HN Michal Gondek, šéf české dceřinky Columbus Energy.