Měnový výbor americké centrální banky (Fed) ve středu na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma pět procent až 5,25 procenta. Centrální banka v prohlášení naznačila, že možná pozastaví další zvyšování úroků. Fed zvýšil základní úrokovou sazbu, která je nyní nejvýše od roku 2006, podesáté za sebou.
Zvyšováním úroků se Fed snaží zpomalit inflaci, která v březnu činila pět procent. Růst úroků má snížit výdaje za zboží a služby a dostat inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli. Ke zvýšení úrokových sazeb přikročila centrální banka navzdory přetrvávající vysoké inflaci, známkám zpomalování americké ekonomiky a bankovní krizi. Za necelé dva měsíce zkrachovaly tři velké americké banky, naposledy to byla tento týden First Republic Bank.
„Při posuzování vhodného nastavení měnové politiky bude výbor nadále sledovat dopady příchozích informací na hospodářský výhled,“ uvedl Fed v prohlášení. Monitorovat bude mimo jiné vývoj trhu práce a inflace, dále finanční trhy a mezinárodní vývoj.
Podle analytiků společnosti Ebury skončilo jedno z nejagresivnějších období zpřísňování úrokových sazeb v historii Spojených států. „Aktuální očekávání trhu, která počítají s tím, že úrokové sazby v USA do konce roku klesnou až o půl procentního bodu, pokládáme za přehnaná. Naopak se stále kloníme k názoru, že sazby zůstanou na aktuální úrovni po celý letošní rok,“ uvedl Tomáš Kudla ze společnosti Ebury.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist