Plán EU zvětšit pole ležící ladem může zdražit potraviny, říká šéf Agrární komory Doležal

Plánované zvětšení takzvané neprodukční zemědělské plochy, tedy půdy, kterou musí zemědělci nechat ležet ladem, může v budoucnu způsobit nárůst cen potravin. Na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích to v sobotu novinářům řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Zatím tvoří neprodukční plochy čtyři procenta zemědělské půdy v Česku, ale do roku 2030 má podíl vzrůst na deset procent. Sníží se tak produkce zemědělských produktů, což ovlivní cenu potravin, uvedl Doležal.

Současná čtyři procenta představují podle něj plochu zhruba 100 tisíc hektarů. „Jen pro představu – na 100 tisících hektarech (v republice) pěstujeme všechnu cukrovou řepu, konzumní brambory a mák. Všichni to pak pocítíme v cenách potravin,“ řekl Doležal.

Záměr navýšení vychází ze strategického zemědělského plánu Evropské komise. Podle tohoto plánu musí v současnosti každá farma čtyři procenta půdy nechat ladem. Smyslem nařízení je obnovit biodiverzitu a druhovou rozmanitost v krajině. V budoucnu má podle Doležala ale podíl neprodukční plochy skončit na deseti procentech v celé Evropské unii, což bude mít určitě vliv na ceny potravin.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Šéf agrární komory také dodal, že některé členské státy EU dostaly na nařízení výjimku. „My jsme ji ale jako Česká republika nemohli využít. Ve strategickém plánu máme trochu jiné nastavení podmínek. A pokud by zemědělci tuto výjimku využili, přišli by o velkou část dotačních podpor, což si s narůstajícími náklady nikdo nemůže dovolit. Musíme se té povinnosti podřídit,“ řekl.

Celková výměra současného půdního fondu v republice je 7,88 milionu hektarů z toho 4,2 milionu hektaru je využíváno k zemědělské činnosti. Orná půda zaujímá 37,5 procenta z půdního fondu, což znamená 2,95 milionu hektaru. Letošní sklizeň podle dat Agrární komory dosáhla 7,47 milionu tun základních obilovin, tedy pšenice, žita, ječmene, ovsa a triticale. Výnos obilovin v průměru činí 6,18 tuny na hektar, což je o 2,6 procenta více než před rokem. Žně se oproti loňsku zpozdily, nyní jsou u konce, sklizeno je 99 procent ploch.