Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. V prohlášení o tom informoval měnový výbor Fedu, který však nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb. Ty se nyní nacházejí nejvýše za 22 let. Naposledy je Fed zvýšil koncem července.
Centrální banka vyzdvihla sílu trhu práce a ekonomické aktivity, a to navzdory postupnému zvyšování sazeb, jehož cílem je omezit inflaci, která „zůstává vysoká“. Fed uvedl, že bude sledovat vývoj ekonomiky a zejména „kumulativní účinky“ zvyšování sazeb.
„Fed tak stejně jako Evropská centrální banka přistoupil k přestávce při zvyšování sazeb a k dalšímu zvýšení pravděpodobně nedojde. Úrokové sazby ve Spojených státech se tak již dle trhu nachází na svých maximech a trhy již nyní vyhlíží snižování sazeb,“ uvedl analytik makléřské společnoti XTB Tomáš Cverna.
„Dost možná to znamená konec zvyšování sazeb. Americká inflace meziročně už druhý měsíc roste o 3,7 procenta, takže snižování tempa růstu se zastavilo a cíl růstu cen o dvě procenta je tedy zatím relativně vzdálen,“ řekl analytik Tomáš Volf ze společnosti CitFin.
„Fed je tak v nezávidění hodné situaci. Inflace by potřebovala sazby ještě jedenkrát zvednout, ale trh práce říká, že už je čas ukončit sérii utahování měnové politiky a nastínit jízdní řád pro následující měsíce, na jehož konci by byl termín prvního snížení sazeb a podpora americké ekonomiky,“ dodal s ohledem na středeční data z amerického trhu práce. Ta ukázala, že američtí soukromí zaměstnavatelé nejsou schopni vytvářet nová pracovní místa v dostatečném množství.
