Stát vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) jednotky miliard korun. České televizi (ČT) to v neděli večer potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Původně přitom loni ministerstvo odhadovalo výnos za bankovní sektor 33 miliard korun.
Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala za letošní tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy korun. Ve stejném období loni to bylo 58,4 miliardy korun. Analytici už dříve upozorňovali, že daň z neočekávaných zisků za bankovní sektor nepřinese slibované příjmy do státního rozpočtu. Tento týden to na jednání sněmovního výboru řekl také náměstek ministra financí Marek Mora.
„Nemám důvod, abych rozporoval to, co říkal pan náměstek,“ řekl ČT Stanjura. „Tak v tom politickém slovníku to znamená do pěti,“ dodal.
Windfall tax a odvody přinesou 65 miliard, odhaduje Stanjura
Windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií, v případě bank výrazného zvýšení úrokových sazeb. Producenti energie navíc platí odvod z příjmů za dražší elektřinu než vládou stanovené prahy podle jednotlivých zdrojů energie. Inkaso windfall tax bylo ke konci října 25,8 miliardy korun. Na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny stát zatím vybral 17,3 miliardy korun.
Při sestavování státního rozpočtu na letošní rok ministerstvo financí uvádělo, že příjmy z windfall tax by měly dosáhnout 85 miliard korun a z odvodu 15 miliard korun. V srpnové predikci fiskálních příjmů ministerstvo financí uvedlo, že letos stát na windfall tax vybere 46 miliard korun, odvod z nadměrných příjmů by měl do státního rozpočtu letos přinést 18,5 miliardy korun. Stanjura tento týden uvedl, že výnos obou opatření letos plně nepokryje kompenzace vysokých cen energií, které stát poskytuje firmám a domácnostem.
Česká ekonomika má sklerózu. Dotování zombie firem musí skončit, říká ekonomka Helena Horská
