Německo jako průmyslová supervelmoc? Nedosahujeme žádného růstu, zaostáváme, říká ministr financí

Produkce německého zpracovatelského průmyslu vykazuje od roku 2017 sestupnou tendenci, která kvůli klesající konkurenceschopnosti nabírá na tempu. Dny Německa jakožto průmyslové supervelmoci se tak možná chýlí ke konci, uvedla agentura Bloomberg.

„Základy německé průmyslové mašinerie padají jako domino. Spojené státy se Evropě vzdalují a snaží se soupeřit se svými transatlantickými spojenci o investice do klimatu. Čína se stává větším konkurentem a přestává být nenasytným odběratelem německého zboží. Posledním úderem pro některé výrobce byl konec rozsáhlých dodávek levného zemního plynu z Ruska,“ píše se v článku.

Kromě negativních vnějších vlivů se Německo potýká i s paralýzou domácí politiky, která prohlubuje vnitřní problémy, jako jsou například zaostávající infrastruktura, stárnoucí populace, velká byrokratická zátěž nebo potíže ve vzdělávacím systému. Mnichovský institut Ifo například odhaduje, že zhoršující se matematické schopnosti populace připraví německou ekonomiku do konce století zhruba o 14 bilionů eur (více než 350 bilionů korun).

„Pokud mám být upřímný, neexistuje velká naděje,“ uvedl šéf německé strojírenské skupiny GEA Stefan Klebert. „Opravdu si nejsem jist, zda jsme schopni tento trend zastavit. Řada věcí by se musela velice rychle změnit,“ dodal. GEA nyní zavírá svou továrnu u Mohuče a přesouvá výrobu do Polska.

„Už nejsme konkurenceschopní,“ řekl tento měsíc Bloombergu německý ministr financí Christian Lindner. „Chudneme, protože nedosahujeme žádného růstu. Zaostáváme,“ dodal.

Šéfka severoevropských aktivit francouzského výrobce pneumatik Michelin Maria Röttgerová varovala, že ochabující konkurenceschopnost průmyslu by mohla uvrhnout Německo do sestupné spirály. Michelin nedávno oznámil plány na uzavření některých německých závodů, jež povedou ke zrušení více 1500 pracovních míst.

„Dostali jsme se do bodu, kdy nemůžeme z Německa vyvážet pneumatiky pro nákladní auta za konkurenceschopné ceny,“ uvedla Röttgerová. „Pokud německý export nedokáže být v mezinárodním kontextu konkurenceschopný, ztrácí tato země jednu ze svých největších předností,“ dodala.

Plány na omezování výroby a rušení pracovních míst v Německu už ohlásili také například dodavatelé automobilových součástek Continental a Robert Bosch. Nepříznivý vývoj v Německu podle agentury Bloomberg výrazně urychlila energetická krize z předloňského léta. Nenaplnily se sice ty nejhorší scénáře, které počítaly se zavedením přídělového systému u energií, ceny energií však zůstaly vyšší než v jiných ekonomikách. To spolu s vyššími mzdami a složitými regulačními podmínkami tlačí náklady německých podniků vzhůru.

„Není to pouze o energii,“ uvedl šéf výrobce větráků a ventilátorů EBM-Papst Klaus Geissdörfer. „Je to také o dostupnosti pracovní síly v Německu, která je teď napjatá,“ dodal. Do deseti let podle něj bude počet obyvatel v produktivním věku příliš nízký na to, aby šlo udržet současné fungování německého ekonomiky.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v lednu ve svém aktualizovaném globálním výhledu zhoršil odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,5 procenta, do té doby počítal s růstem o 0,9 procenta. Loni se hrubý domácí produkt (HDP) Německa snížil o 0,3 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.