Pavel dal rozhovor v ČT. Nevyloučil další kandidaturu a řekl, co si myslí o Ficovi a USA

Přesně před rokem skládal Petr Pavel prezidentský slib ve Vladislavském sále Pražského hradu. Ten v tvrdé kampani porazil nynějšího lídra opozice a bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). V bilančním rozhovoru pro Českou televizi Pavel poprvé nevyloučil, že by se za čtyři roky pokusil svůj mandát obhájit. HN přináší souhrn témat, které prezident v rozhovoru zmínil.

Obhajoba mandátu: Nejsem spasitelem

„A priori samozřejmě člověk by neměl vylučovat nic,“ odpověděl Pavel na otázku, zda vylučuje opětovnou kandidaturu. Důležitá bude podle něj podpora od jeho manželky. Zároveň uvedl, že četnost jeho aktivit ukazuje, že silami pro druhé funkční období nešetří. „Já se orientuji na jedno volební období,“ řekl. Jaká bude situace za čtyři roky, je podle prezidenta těžké předjímat. Bude se rozhodovat podle politické a společenské situace i podle toho, zda se mu bude dařit naplňovat své priority.

V případném budoucím rozhodování o obhajobě prezidentského mandátu bude podle Pavla hrát roli i odpovědnost k tomu, co člověk začal, nebo i společenská poptávka stát proti riziku vzniku dojmu nepostradatelnosti, který může vycházet zevnitř nebo od okolí. „Člověk musí realisticky zhodnotit, že není spasitelem,“ podotkl.

Situace ve Spojených státech

Prezidenta Pavla mrzí, že v USA v listopadových volbách nekandiduje širší spektrum osobností. Pravděpodobného republikánského kandidáta Donalda Trumpa označil za obávanou volbu, současného demokratického prezidenta Joea Bidena, který usiluje o znovuzvolení, nazval člověkem, který už splnil svoje.

Volba mezi Bidenem a Trumpem je podle něj pro mnoho Američanů zklamáním. K oběma kandidátům mají velké výhrady. „Mě mrzí, že Spojené státy, tak velká země s tolika úžasnými lidmi, nedokázala svým voličům nabídnout širší spektrum osobností, ze kterého by si mohli vybrat,“ řekl Pavel.

K možné návštěvě v Bílém domě Pavel řekl, že není jeho cílem. Jednání s americkým prezidentem by uvítal, v Bílém domě by to byla prestižní záležitost, ale místo ani formát schůzky nejsou podstatné, dodal.

Analýza

Pavlův první rok: Po Česku jezdí méně než Zeman i Klaus, nejvíc se zatím odvázal při seskoku padákem

8. 3. 2024 ▪ 5 min. čtení

Co si myslí o Ficovi

Slovenský premiér Robert Fico je pro Pavla zklamáním. „Nejenom pro mě, ale myslím si, že i pro mnoho Slováků,“ řekl Pavel.

Ficův postoj k zahraničním tématům je jistou komplikací vzájemných vztahů. „Neznamená ale jejich přerušení,“ dodal český prezident v narážce na ruskou agresi na Ukrajině. Česká vláda ve středu oznámila, že pozastavuje česko-slovenské mezivládní konzultace. Fico i Pavlův někdejší prezidentský protikandidát Andrej Babiš to kritizují. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) existují výrazné rozdíly mezi Českem a Slovenskem v názorech na klíčová zahraničněpolitická témata. Česká vláda považuje za problematické například setkání slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára s ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Vztahy mezi Českem a Slovenskem podle Pavla jsou a budou nadstandardní, protože jsou dány historicky a kulturně. „Budu vyvíjet veškeré úsilí, aby úroveň vztahů na úrovni prezidentů byla zachována,“ řekl prezident. Se slovenskou vládou je třeba hledat shodu tam, kde se nabízí, uvedl také.

Situace v Izraeli

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který stojí v čele vojenské operace v Pásmu Gazy následující po vpádu palestinského teroristického hnutí Hamás do Izraele, je podle Pavla příliš zapouzdřený v konzervativním vidění řešení situace na Blízkém východě. „Už nemá většinovou podporu ani ve své vlastní zemi,“ podotkl český prezident k Netanjahuovi.

Přijetí eura

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu otevřel debatu o možnosti přijetí eura jako české měny. V rozhovoru pro Českou televizi ocenil, že vláda požádala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) o vypracování analýzy výhodnosti vstupu Česka do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II. Ta má být hotova do října. Podle prezidenta je třeba ale stále veřejně debatovat a rozptylovat mýty kolem eura tak, aby o něm vláda rozhodovala na základě lépe informované diskuse.

Euro je podle prezidenta polarizujícím tématem po dlouhé roky a hlava státu vnímá, že vládní koalice v něm není jednotná. Premiéra Fialu na žádost o krátkou charakteristiku označil prezident v rozhovoru v ČT za slušného politika ve složité situaci dosahování koaličního kompromisu. Guvernéra České národní banky Aleše Michla pak za „víceméně neviditelnou osobu“.

Jmenování ústavních soudců

Jde o klíčovou pravomoc prezidenta. Petr Pavel za 12 měsíců ve funkci jmenoval osm nových soudců Ústavního soudu i jeho předsedu Josefa Baxu. Jeden už Senátem schválený soudce se nominace vzdal (Robert Fremr) a nominaci dalšího Senát odmítl (Pavel Simon). Prezident považuje jmenování soudů za jeden z pozitivních výsledků prvního roku svého mandátu. Bylo potřeba dohnat to, co zůstalo jako „velká díra“ v domácích i zahraničních aktivitách jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana, řekl Pavel v rozhovoru pro Českou televizi.

Výběr byl podle prezidenta zodpovědný a transparentní. „Udělal jsem něco, co nikdo z mých předchůdců neudělal. Řekl jsem, jakým způsobem, na základě jakých kritérií a parametrů budou (ústavní soudci) vybíráni, oznámil jsem okruh lidí, se kterými budu na tom výběru spolupracovat, o jejichž expertizu se budu opírat,“ řekl Pavel.

Důchodová reforma

Prezident Pavel chce moderovat diskusi vlády a opozice nad sporným návrhem důchodové reformy. Vidí prostor pro kompromis. K diskusi plánuje přizvat experty respektované oběma stranami, řekl v rozhovoru. Na dosavadních samostatných schůzkách s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a zástupci opozičního hnutí ANO se podle něj podařilo identifikovat možný prostor pro kompromis v některých ze sporných bodů.

Mezi hlavními problémy návrhu jmenoval prezident stanovení věku odchodu do důchodu, předčasné odchody u náročných povolání a jejich definice. ANO má výhrady k pěti bodům z 12 opatření návrhu důchodové reformy. Důchodová novela upravuje růst důchodového věku podle doby dožití, minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy, snížení výpočtu nových důchodů či dřívější penzi pro náročné profese. ANO má výhrady hlavně k navyšování věku pro nástup do penze, změně výpočtu penzí i k nastavení pravidel dřívějšího důchodu za práci v rizikovém prostředí.