Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let. Úroky měnový výbor nezměnil již pátou seanci za sebou. Letos stále očekává jejich snížení o 0,75 procentního bodu.
V prohlášení Fed uvedl, že inflace zůstává „zvýšená“. Podle nové prognózy by jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, měla do konce roku 2024 zpomalit na 2,6 procenta. V prosinci centrální banka očekávala pokles na 2,4 procenta.
Snížení základní úrokové sazby nejméně o 0,75 procentního bodu předpokládá deset z 19 zástupců měnového výboru. V prosinci se tak vyjádřilo 11 z nich.
Fed nicméně zlepšil svůj výhled růstu americké ekonomiky, která podle aktuálních projekcí letos poroste tempem 2,1 procenta. V prosinci centrální banka počítala s tím, že vzroste o 1,4 procenta. Míra nezaměstnanosti by měla na konci roku dosáhnout čtyř procent, což je méně než 4,1 procenta očekávaných v prosinci. V únoru míra nezaměstnanosti překvapivě vzrostla na 3,9 procenta, zatímco v předchozích třech měsících se držela na 3,7 procenta.
„Ponechání sazeb na stávající úrovni trh nepřekvapilo. K prvnímu snížení by podle odhadu trhu mohlo dojít se 60procentní pravděpodobností na červnovém zasedání,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.
„Nová inflační data z USA za únor (...) potvrzují, že Fed ještě v boji s ní nemá vyhráno. (...) Dlouho vyhlížené snižování se tak opět o trochu vzdaluje. Je otázka, jestli se ho dočkáme ještě v první půlce letošního roku. Čekají nás ještě zasedání v květnu a červnu, ale i tam je v současnosti největší pravděpodobnost, že Fed se sazbami hýbat nebude,“ konstatoval analytik Portu Lukáš Raška.
Fed zahájil nynější cyklus zvyšování úroků s cílem dostat inflaci pod kontrolu předloni v březnu. Naposledy centrální banka úroky zvedla loni v červenci.
