3 věci, které podnikatele štvou nejvíc. Vítěz je jasný – registrování dohod o provedení práce. Co naopak letos ocenili?

Lidé v online hlasování rozhodli, že největším letošním byrokratickým
nesmyslem je registrování dohod o provedení práce. Další byrokracie, která zahltí
podnikatele nejrůznějších oborů. Za nejpřínosnější naopak označili zákonné
postihování přesouvání zisků do daňových rájů. Ankety Absurdita roku a Zlatý paragraf jsou každoročně vyhlašovány v rámci podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku. Odborným garantem anket je Hospodářská komora ČR.

Dohody o provedení práce – práce kvapná málo platná 

Novely zákonů by neměly být šité horkou jehlou bez řádného připomínkového řízení. Ukázkovým příkladem tohoto nešvaru je novela zákona o nemocenském pojištění, která byla součástí konsolidačního balíčku a která měla změnit pravidla hry pro odvod pojistného na sociální zabezpečení v případě dohod o provedení práce. Záměrně zmiňujeme jen odvody pojistného na sociální zabezpečení, protože se zapomnělo, že případné změny by měly být také zohledněny i v odvodech pojistného na zdravotní pojištění.

Firmy mají konečně jasno v tom, kdy a jak jim podraží dohodáři. Nová pravidla schválili poslanci

18. 4. 2024 ▪ 4 min. čtení

To ale není jediný přešlap. Samotná právní úprava zohledňující kumulativní limit pro odvod pojistného ve výši 40 procent průměrné mzdy ze všech dohod, v případě, kdy by zaměstnanec měl podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů, je nejen pro zaměstnavatele a státní správu velmi obtížně spravovatelná, ale i neúměrně administrativně zatěžující. Proto tato novela bude mít pravděpodobně jepičí život, přestože je již od 1. ledna 2024 platná. V současné době běží legislativním procesem další novela zákona o nemocenském pojištění, která ale už nebude návratem k původnímu stavu.

V těsném závěsu za vítězem skončila nulová spotřební daň na tiché víno. Spotřeba alkoholu v ČR je jednou z nejvyšších ze všech zemí EU. To má výrazné dopady na náklady zdravotního systému, sociálního systému a ekonomickou produktivitu. Zatímco lihoviny a pivo jsou v ČR zdaněny na srovnatelné úrovni jako jinde v EU, velmi nízko oproti Evropě daníme alkohol v šumivém víně a tichém víně, které je od spotřební daně zcela osvobozeno. Lihoviny jsou zdaněny zhruba 4x více než ostatní druhy alkoholu. Za lihoviny je tak do státního rozpočtu zaplaceno na spotřební dani 9 miliard korun, za pivo 4,5 miliardy korun a za tiché víno ani koruna.

Absence zdanění vína podporuje zejména zahraniční producenty, jejichž víno tvoří přes 70 procent celkové české spotřeby. Dovozci proto mají v ČR vytvořeny ideální podmínky pro import levného zahraničního vína, jehož spotřeba v tuzemsku velmi rychle roste. Zavedení nenulové daně na tiché víno, které vláda na poslední chvíli odstranila z daňového konsolidačního balíčku, by přitom do státního rozpočtu přineslo podle odhadů přes 2 miliardy korun.

Třetí místo v hlasování veřejnosti získaly zmatky kolem toho, ve které svátky bude
v obchodech zavřeno nebo otevřeno. V říjnu 2016 nabyl účinnosti zákon o prodejní době
v maloobchodě, jehož hlavním záměrem je upravit prodejní dobu v maloobchodě tak, aby byl
v prodejnách nad 200 m² stanoven zákaz prodeje ve vyjmenované svátky a omezena
prodejní doba na Štědrý den. Zákon nařizuje obchodníkům s plochou prodejny nad 200
metrů čtverečních, aby v sedm ze 14 státních svátků měli zavřeno. Jde o absurdní situaci, kdy
v podstatě existují státní svátky dvou kategorií. Zákon by však měl být srozumitelný každému
a jednoduše aplikovatelný. Jedině pak se neobchází a snadněji se vymáhá. Zatímco na
Velký pátek si v Česku nakoupíte, o pár dnů později, na Velikonoční pondělí zůstávají
obchody nad 200 m² zavřené.

„Ačkoliv osobně nemám problém se zorientovat, kdy je o státním svátku otevřeno a kdy
zavřeno, a ve Skupině VINCI Construction CS na našich projektech pracujeme i tehdy, kdy
má většina lidí volno, rozdělení svátků do dvou kategorií považuji za velmi nešťastné,“
uvedla Iveta Štočková, vedoucí útvaru komunikace a marketingu Skupiny VINCI Construction CS, hlavního partnera soutěží.

Absurdita roku je populární anketa, jejímž cílem je upozornit na nejnesmyslnější byrokratické
povinnosti uložené podnikatelům. Vyhlašování anticeny má přispět ke kultivaci tuzemského
podnikatelského prostředí.

Zlatým paragrafem 2024 je dorovnávací daň

V Česku byl schválen návrh zákona o dorovnávací dani, který je výsledkem snahy zabránit
přesouvání zisků do daňových rájů. Česko tak získá možnost danit zisky velkých
nadnárodních firem a ročně dvě až pět miliard korun do rozpočtu navíc. Skupina G20
bezmála před dvěma lety posvětila minimální podnikovou daň ve výši alespoň patnácti
procent (dorovnávací daň), které budou muset čelit nadnárodní podniky. Ty dosud využívaly daňové ráje – například země typu Irska, kam účetně přelévají vlastní zisky, aby snížily svoji daňovou povinnost.

Minimální podniková daň ve výši alespoň patnácti procent má podle svých stoupenců ukončit po několik desetiletí trvající stav, kdy se jednotlivé země předháněly v postupném snižování korporátní daně. A činily tak zejména proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory. Nová mezinárodní podniková daň staví na dodatečném inkasu takzvaného daňového deficitu. Jednotlivé signatářské země (je jich více než 130), včetně ČR, budou moci vybírat daň nad rámec této sazby, takzvanou dorovnávací daň.

„Bankovní sektor je dlouhodobě jedním z největších plátců daní v České republice. Snahu
zabránit přesouvání zisku do daňových rájů proto oceňujeme a věřím, že povede
k narovnání podmínek férového podnikání,“ říká Lucie Leixnerová, manažerka komunikace
Moneta Money Bank, titulárního partnera soutěže Živnostník roku.

Pozitivní hodnocení získává také novelizace stavební legislativy a zrušení papírových
kolků. Ministerstvo pro místní rozvoj deklarovalo hlavní cíle nového stavebního zákona jako
zrychlení řízení, zjednodušení – jedno řízení o povolení záměru místo různých typů
řízení (územní souhlas, ohlášení, společné povolení atd.) a pro různé části záměru (samotná
hlavní stavba vs. vodoprávní řízení jako kanalizace a ČOV vs. dopravní řešení), koncentrace
a integrace procesu povolení záměru do jednoho místa – namísto obíhání dotčených orgánů
stavebníkem si má stavební úřad sám vyžádat potřebná stanoviska a vyjádření a digitalizace
výkonu státní správy v oblasti stavebního řízení a územního plánování – konec shánění
papírů, vše prostřednictvím Portálu stavebníka a v elektronickém správním spisu. Stavebník
podá žádost a vidí průběžný stav jejího zpracování. Zde se mají podávat i žádosti o vyjádření
vlastníkům veřejné infrastruktury a probíhat veškerá komunikace s dotčenými orgány státní
správy.

Pokud jde o využití kolkových známek a příjmy z jejich prodeje, ty mají dlouhodobě sestupný
trend. S existencí kolkových známek je spjata i řada negativ. Za zmínku stojí zejména
náklady spojené se zajištěním distribuce kolkových známek nebo skutečnost, že kolkové
známky mohou být předmětem těžko odhalitelné trestné činnosti či nekalých praktik, což
v obou případech významně snižuje reálný příjem státu. Opatření v podobě zrušení
kolkových známek přispěje k posílení bezhotovostní úhrady dotčených peněžitých plnění
a současně k eliminaci nákladů státu za distribuci kolkových známek.

Zlatý paragraf je anketa, která již několik let doprovází vyhlašování Absurdity roku. Oceňuje
konkrétní aktivitu veřejné správy, která má za cíl pomáhat českému podnikání a je příkladnou aktivitou v této oblasti.