Průměrná mzda v Česku po dvou letech reálně stoupla. V 1. čtvrtletí dosáhla téměř 44 tisíc

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun. Oznámil to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace vzrostla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent. Mezičtvrtletně se mzda zvýšila o 1,7 procenta.

„Reálná mzda v prvním čtvrtletí 2024 vzrostla o 4,8 procenta, a to díky nižšímu růstu spotřebitelských cen než v minulých obdobích. Po devíti čtvrtletích tak nastal obrat, i když v některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.

Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v Česku vytrvale již od začátku roku 2014. Reálně ale kvůli vysoké inflaci od posledního čtvrtletí roku 2021 až do konce roku 2023 klesala.

Průměrná hrubá mzda se v prvním čtvrtletí tohoto roku zvýšila oproti prvnímu kvartálu loňského roku o 2884 korun. Spotřebitelské ceny také rostly, a to o 2,1 procenta. Objem mezd se zvýšil o 7,2 procenta. Počet zaměstnanců však zůstal zhruba stejný. Meziročně sice vzrostl, ale pouze o 0,1 procenta.

Medián, tedy střední hodnota mezd, stoupl letos v prvním čtvrtletí meziročně o 5,5 procenta na 36 651 korun. U mužů dosáhl 39 541 korun a u žen 33 793 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu mezi 20 753 korunami a 69 219 korunami.

Nejvyšší výdělky měli podle ČSÚ pracovníci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 84 299 korun. Na druhém místě byla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se mzdou 81 311 korun a na třetí příčce peněžnictví a pojišťovnictví s 78 972 korunami. Tato trojice odvětví vede podle statistiků žebříček průměrných mezd dlouhodobě.

Z jednotlivých odvětví byl nejvyšší růst průměrné mzdy bez započtení inflace ve zdravotní a sociální péči, kde dosáhl 11,1 procenta. O více než desetinu stouply mzdy také v administrativní a podpůrné činnosti, výrobě elektrických zařízení a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi. Nejméně naopak rostly mzdy ve vzdělávání, kde se zvýšily o 1,9 procenta, a ve veřejné správě a obraně povinném sociálním zabezpečení s růstem o 2,1 procenta. V těchto dvou odvětvích tak podle analýzy ČSÚ mzdy reálně, po započítání růstu cen, nerostly.

Mezi regiony Česka zaznamenal ČSÚ v prvním čtvrtletí nejvyšší průměrnou mzdu stejně jako v minulosti v Praze, kde nyní činila 56 372 korun. Naopak nejmenší byl průměr mezd v Karlovarském kraji se 37 089 korunami. Nejvýrazněji rostly mzdy shodně ve Středočeském a Plzeňském kraji, kde se bez započtení inflace zvýšily o 7,6 procenta. Nejnižší byl růst v Praze, a to 6,2 procenta. I po započítání růstu cen se průměrné mzdy zvýšily ve všech regionech.