První vnitrostátní odhady výsledků evropských voleb zveřejní Evropský parlament již kolem 18:15. Půjde o údaje ze šesti zemí – Rakouska, Kypru, Německa, Řecka, Nizozemska a Malty. Následně budou každou hodinu přidávány odhady z dalších zemí. První prozatímní výsledky budou oznámeny mezi 23:15 a 23:45, informoval Evropský parlament.

Eurovolby začaly ve čtvrtek v Nizozemsku, v pátek se přidalo Irsko a následně Česká republika, v sobotu pak Lotyšsko, Malta, Slovensko a Itálie. Dnes během dne hlasují voliči ve zbývajících státech. Oficiální výsledky všech hlasování mohou být zveřejněny až po uzavření poslední volební místnosti v EU, což se stane dnes ve 23:00 v Itálii.

Jak na dnešním briefingu pro novináře poznamenala Delphine Colardová z tiskového oddělení EP, ve čtyřech zemích EU je hlasování povinné. Jde o Belgii, Bulharsko, Řecko a Lucembursko. Novinkou pro letošní rok rovněž je, že právě v Belgii, ale rovněž v Německu, mohou hlasovat i šestnáctiletí a sedmnáctiletí. „Poprvé tak mohou volit asi dva miliony nových mladých voličů,“ uvedla Colardová.

Ihned po volbách mají jednotlivé země povinnost dodat Evropskému parlamentu jména zvolených kandidátů. Následně se začnou formovat jednotlivé politické skupiny. V evropských volbách se sice utkávají národní politické strany, jakmile jsou ale europoslanci, jichž bude letos 720, zvoleni, většina z nich se rozhodne stát se součástí nadnárodních politických skupin. Většina národních stran je pak přidružena k celoevropské politické straně.

V dosavadním Evropském parlamentu existuje sedm politických skupin – lidovecká frakce (EPP), frakce socialistů a demokratů (S&D), liberální frakce Renew, frakce Zelených/Evropské svobodné aliance, frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), Skupina pro identitu a demokracii (ID) a Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL).

Mohou ale vzniknout i politické skupiny nové, po vzniku jedné takové volají například představitelé krajně pravicových stran. Politické skupiny musí mít nejméně 23 europoslanců zvolených v nejméně sedmi členských státech. Jednání o ustavení politických skupin mohou trvat až do prvního plenárního zasedání, název a složení skupiny je třeba oznámit do 15. července.

Lidovecká frakce EPP už oznámila, že bude mít ustavující schůzi 18. června, následovat budou Zelení 19. června, socialisté i Levice v EP 25. června, Renew a konzervativní ECR 26. června a nakonec Identita a demokracie 3. července.

Ustavující schůze europarlamentu začne v úterý 16. července ve Štrasburku. Noví europoslanci si zvolí svého předsedu či předsedkyni, 14 místopředsedů a pět kvestorů.

Evropské volby nerozhodují jen o složení europarlamentu, ale i o tom, kdo následně stane v čele nové Evropské komise. Ukáže se, zda nejvyšší post v EU obhájí Ursula von der Leyenová, nebo zda ji nahradí někdo jiný, například bývalý italský premiér Mario Draghi, o kterém se v posledních dnech začalo více mluvit v souvislosti s tím, že má podle médií podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Předsedkyně či předseda Evropské komise se budou volit až po ustavení Evropského parlamentu, buď ještě v červenci, nebo na prvním zasedání po letní přestávce, které bude 16. až 19. září. Záleží na nových europoslancích, jak se rozhodnou.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist