Valná hromada ČEZ schválila dividendu 52 korun za akcii, třetí nejvyšší v historii firmy

Pondělní valná hromada energetické společnosti ČEZ trvala déle než 14 hodin, skončila až krátce po jedenácté večer. Schválila dividendu z loňského očištěného zisku 52 korun za akcii. Celkově firma mezi akcionáře rozdělí 28 miliard korun, což odpovídá 80 procentům ze zisku. Stát z toho dostane kolem 19 miliard. Hromada zároveň doplnila dozorčí radu o libereckého hejtmana Martina Půtu. Po téměř jedenáctihodinovém projednávání zpráv vedení firmy nabral další průběh rychlejší tempo. Do Kongresového centra v Praze dorazilo přibližně 450 akcionářů.

Hlasování o dividendě bylo tradičně nejočekávanějším bodem valné hromady. Akcionáři tentokrát hlasovali o jediném návrhu, který vzneslo představenstvo firmy. Stát, na rozdíl od loňského roku, tentokrát protinávrh nepodal. Schválený návrh znamená třetí nejvyšší dividendu společnosti, je ve stejné výši jako v roce 2021. Dosud rekordní dividendu ČEZ akcionářům na návrh státu vyplatil loni, bylo to 145 korun za akcii, celkově 78 miliard.

Akcie ČEZ sílí, když se blíží oznámení návrhu dividendy. Náhoda, nebo někdo ví dříve než ostatní?

24. 6. 2024 ▪ 2 min. čtení

Valná hromada řešila také složení dozorčí rady, v níž dosud bylo jedno neobsazené místo. Jejím novým členem se stal současný hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Byl jediným kandidátem, navrhlo ho ministerstvo financí.

Nejdelším bodem jednání byl hned ten první, který byl věnován zprávám orgánů představenstva a dozorčí rady podniku. Akcionáři se nejčastěji vedení podniku dotazovali na přístup firmy k takzvané windfall tax z neočekávaného zisku. ČEZ na ni loni odvedl státu 30,1 miliardy korun.

V rámci dalších odpovědí na otázky akcionářů členové vedení například uvedli, že těžba v hnědouhelném lomu Bílina by mohla skončit už do roku 2030, nikoliv v roce 2035, do kterého ČEZ původně získal povolení těžby. Zástupci polostátní firmy zároveň uvedli, že budoucnost energetiky je v obnovitelných zdrojích. Řada dotazů směřovala také k financování nových jaderných bloků. Podle ČEZ dosud příprava nového reaktoru v Dukovanech vyšla na 3,5 miliardy.

ČEZ v loňském roce vydělal 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly podle firmy mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl přes 40 miliard. I přes vysoký meziroční propad jde ale s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni činil 34,8 miliardy korun.

Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.