O výrobu oceli v Liberty nemá nikdo zájem. Podporu na udržení provozu vláda nechystá

Žádný investor nepodal nabídku na převzetí hlavní části provozu zadlužených oceláren Liberty Ostrava. Vláda dosud eviduje jen jednu nabídku na provoz druhovýroby, kam patří například produkce výrobků z oceli. Po čtvrtečním jednání s odbory to novinářům řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stát podle něj další, větší podporu hutí v příštích měsících nepřipravuje, protože k tomu nemá legislativní oporu. V rámci insolvenčního řízení bude chtít omezit práva současného majitele oceláren. Od roku 2019 slezská huť patří Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Liberty Ostrava je od poloviny června v úpadku.

„V tuto chvíli existuje jedna písemná nabídka na provozování druhovýroby. Bohužel ale v tuto chvíli neexistuje žádný zájemce o prvovýrobu,“ uvedl Stanjura. Kdo je zájemcem o druhotnou výrobu hutí, neřekl.

Vláda v minulých týdnech uvedla, že je v kontaktu s investorem, který zvažuje vstup do zadlužených hutí. Konkrétní nabídka na pokračování ve výrobě oceli v ostravské společnosti však nakonec podle ministra nepřišla. Podle Stanjury situaci výrazně zkomplikovala předchozí soudní moratoria, během nichž se problémy podniku ještě prohloubily, což následně oslabilo i zájem případného investora.

Kolik stojí firma Tameh, která je v insolvenci? Deloitte dodal posudek na minimální cenu

4. 7. 2024 ▪ 4 min. čtení

Slabý zájem investorů po jednání s odbory, jehož se měl podle původních zpráv zúčastnit také premiér Petr Fiala (ODS), potvrdil i šéf Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. „S oběma potenciálními investory jsem hovořil a jejich zájem je bohužel čím dál chladnější,“ řekl.

Obnovení alespoň druhovýroby by podle Ďurča vrátilo do práce zhruba 2000 zaměstnanců. Zatímco prvovýroba zahrnuje produkci oceli, v druhovýrobě se v podniku ze surového materiálu dělají další výrobky. „Ať už jsou to trubky vyrobené na rourovně nebo svodidla a další výrobky s přidanou hodnotou,“ vysvětlil odborář. Dodal, že absence vlastní prvovýroby by znamenala omezení sortimentu výrobků a surový materiál by se musel nakupovat na světových trzích ve formě polotovarů.

Stanjura upozornil, že stát je nadále aktivní i v rámci insolvenčního řízení. Prozatímní věřitelský výbor, v jehož čele je zástupce státní pojišťovny EGAP, ve středu podle Stanjury vyzval insolvenčního správce, aby omezil dispoziční práva současného majitele hutí. To by podle ministra posílilo vliv věřitelů i správce při dalším řešení problému firmy a také zamezilo dalšímu možnému vyvádění majetku současným vlastníkem.

Případnou pomoc na udržení provozu Liberty Ostrava ovšem stát podle Stanjury nepřipravuje, protože k tomu nemá ani legislativní oporu. Převzetí výroby státem podle něj není správným řešením. „Hledáme spíš takové řešení, které by umožnilo co největšímu počtu zaměstnanců se co nejdříve vrátit do práce,“ zdůraznil. Ministr v této souvislosti připomněl, že stát poskytuje od začátku insolvenčního řízení zaměstnancům nevyplacené mzdy, a to po tři měsíce.

Liberty Ostrava, která vyráběla ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl, měla delší dobu problém platit závazky. Před věřiteli ji od loňského prosince chránilo půl roku soudní moratorium. Minulý měsíc se dostala do insolvence. Výplatu náhradních mezd převzal stát, hradí je za květen, červen a červenec. Výdaje činí asi 1,3 miliardy korun. Společnost Tameh Czech, která Liberty dodávala energie, skončila v úpadku minulý rok v prosinci. Zdůvodnila to tím, že jí huť jako její jediný zákazník neplatila a dlužila přes dvě miliardy korun. Členové vlády opakovaně uvedli, že je pro ně priorita zachovat v Liberty výrobu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) i odboráři několikrát vyzvali zaměstnance, aby z podniku neodcházeli, protože by bez nich případné obnovení produkce nebylo možné. Většina provozů stojí od prosince, převážná část z 5000 zaměstnanců je od té doby doma.