Když profesora politologie a ekonomie na milánské Univerzitě Bocconi přivádí asistentka do místnosti, kde se má uskutečnit rozhovor, stihne v posledním momentu sklonit hlavu, aby se nepraštil. Massimo Morelli měří hodně přes dva metry. Asistenci ale nepotřebuje jen kvůli výšce, je nevidomý. Když se posadí, začne mluvit k hlavnímu tématu svého současného bádání – populismu. Osmapadesátiletý Ital byl jedním z hlavních řečníků kongresu Mezinárodního institutu veřejných financí, který se koncem srpna konal na pražské Vysoké škole ekonomické.
Populismus je v politice charakterizován tím, že staví do popředí jednoduché, často polarizující narativy, apeluje na emoce a podbízí se frustracím veřejnosti. Nabízí jednoduchá vysvětlení a snadné odpovědi, často viní specifické skupiny lidí z problémů, které společnost sužují. Morelli vysvětluje, proč populismus přivádí demokratické instituce k erozi. Mimo jiné prý proto, že populisté, kteří se dostanou do politické funkce, začnou systematicky nahrazovat experty na úřadech loajálními lidmi. S neefektivními byrokratickými institucemi je ovšem těžké posuzovat dopady zákonů. Nekompetentní politici se přitom budou snažit prosadit co nejvíc změn, aby si vybudovali pověst obratných reformátorů.
Morelli vychází z funkční byrokracie, která podle německého sociologa Maxe Webera zaručuje pořádek a maximalizuje efektivitu, a ukazuje, že země, kde vítězí populisté, se posune ke kafkovskému státu. K neefektivní správě, vyznačující se dezorientující složitostí, kterou pražský rodák Franz Kafka popisuje ve svých posmrtně vydaných románech Proces a Zámek na základě zkušeností a pocitů úředníka rakousko‑uherské konstituční monarchie.
Co se dočtete dál
- Co stojí za nárůstem populismu v posledních desetiletích.
- Může oslovit nadpoloviční většinu voličů.
- Jaké jsou ekonomické dopady populismu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
