Po první české vysokorychlostní trati začnou vlaky jezdit během deseti let. Půjde o 80kilometrovou železnici mezi Přerovem a Ostravou, známou jako Moravská brána. Na ní Pendolina nebo Railjety budou moci ukázat, že opravdu umí jezdit 200 nebo 230 kilometrů za hodinu. Takový je aktuální vládní plán a podobný časový horizont očekávají také odborníci. „Jako realista očekávám otevření prvního souvislého úseku okolo roku 2035,“ říká šéf katedry dopravního inženýrství na ČVUT Martin Jacura.
Skutečné rychlovlaky, soupravy typu Sprinter dosahující rychlosti 320 kilometrů, se však objeví teprve kolem roku 2040, až bude hotova většina z více než 700 kilometrů domácích vysokorychlostních drah. Jít by pak mělo o soupravy jezdící jak pro České dráhy a další domácí firmy, tak pro zahraniční, zejména německé dopravce. Ti čekají na rychlostní propojení Berlína a Vídně přes Prahu. Za 15 let tak i na domácích nádražích bude možné usednout do některé z modifikací souprav od německého Siemensu, francouzského Alstomu či obdobných španělských vlaků Talgo. Ty všechny už po Evropě dávno jezdí, v Česku se o nich od roku 1990 dlouho jen mluvilo.
Co se dočtete dál
- Kolik bude stát cestování rychlovlaky oproti současným rychlíků.
- Jak mohou protesty zdržet budování vysokorychlostních tratí.
- Ve kterých zemích mají rychlovlaky zelenou.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
