Fed snížil základní úrokovou sazbu. Banka může být od ledna pod tlakem nového amerického prezidenta

Americká centrální banka (Fed) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 4,5 až 4,75 procenta. Oznámila to ve čtvrtek po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Ekonomická aktivita podle centrálních bankéřů pokračuje v solidním tempu růstu. Inflaci Fed nadále hodnotí jako mírně zvýšenou, ačkoliv se podle něj přiblížila dvouprocentnímu cíli centrální banky.

Byznys se chystá na Trumpova cla. Ta mohou Evropu zahnat do recese, české ministerstvo financí hrozbu nevidí

7. 11. 2024 ▪ 8 min. čtení

Snížení sazby následuje po větším snížení o půl bodu v září. Podle agentury AP to odráží návrat Fedu k zaměření na podporu trhu práce i na boj s inflací, která v září klesla na 2,4 procenta. „Výbor je pevně odhodlán podporovat maximální zaměstnanost a návrat inflace k dvouprocentnímu cíli,“ uvedl Fed.

Fed se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit americkou ekonomiku a zabránit, aby se v důsledku dřívějšího zvyšování úrokových sazeb dostala do recese.

Lednový návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podle AP vyvolává obavy z vměšování prezidenta do rozhodování Fedu, neboť Trump prohlásil, že jako hlava státu by chtěl mít vliv na rozhodování centrální banky o úrokových sazbách.

Fed si dlouhodobě drží roli nezávislé instituce, která přijímá obtížná rozhodnutí o měnové politice bez politických zásahů. Za svého předchozího funkčního období Trump veřejně kritizoval předsedu Fedu Jeroma Powella poté, co centrální banka v boji proti inflaci sazby zvýšila.

V září americká centrální banka přikročila k prvnímu snížení úroků za více než čtyři roky, když svou základní sazbu redukovala o půl procentního bodu. Před zářijovým snížením se základní sazba nacházela v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 2001. Na tuto úroveň se vyšplhala v důsledku snahy Fedu dostat pod kontrolu inflaci.

Vysoké náklady na půjčky obvykle zmírňují inflační tlaky, ale zároveň podkopávají hospodářský růst.