Pořídit si bydlení nebo si to současné udržet je pro české domácnosti stále těžší. V dlouhodobém srovnání je sice Česko poblíž průměru vyspělých zemí OECD, trend se ale zhoršuje, navíc stále rychlejším tempem. Ministerstvo pro místní rozvoj proto začalo vydávat pravidelné zprávy o dostupnosti bydlení.

Z dat vyplývá, že průměrná česká domácnost vynakládá na nájem bytu už 26 procent svých příjmů. Současně se v posledních deseti letech zhoršila také dostupnost vlastního bydlení. Průměrná domácnost potřebuje pět svých ročních příjmů na koupi bytu střední velikosti o ploše šedesáti metrů čtverečních. „Vysoké ceny nemovitostí i náklady na nájemní bydlení neúměrně zatěžují mladé rodiny, seniory, nízkopříjmové skupiny a obyvatele větších měst,“ řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Pravidelné reporty by podle něj mohly pomoci ke zlepšení situace. 

Nejvíce jsou výdaji na bydlení zatíženi lidé žijící v Praze a méně prosperujících krajích, jako je Moravskoslezský, Ústecký nebo Liberecký. Situace se liší také v rámci různých skupin lidí. Nízkopříjmové domácnosti vynakládají na bydlení přes 40 procent příjmů, samoživitelé třetinu. V evropském srovnání se Česko dlouhodobě pohybuje mírně nad průměrem unie, k většímu nárůstu došlo hlavně v posledním roce.

Dvě pětiny nízkopříjmových domácností jsou ohroženy nadměrnými výdaji na bydlení, to samé se týká i třetiny samoživitelů a samoživitelek. „V roce 2021 měl nadměrné výdaje na bydlení zhruba každý desátý důchodce, aktuálně je to téměř každý pátý,“ popisuje resortní zpráva.

Nájemci jsou na tom jako skupina ohrožená nadměrnými náklady na bydlení stále hůře. V současné době se podle ministerstva dostávají se do podobných problémů s placením nákladů na bydlení jako v letech 2011 až 2016, kdy na životní úroveň negativně působila ekonomická krize a zároveň deregulace nájemného. Ztráta bydlení tak v současné době hrozí 1,6 milionu lidí.

Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku pomocí reformy „Bydlení pro život“. „Je potřeba odklonit se od podpory poptávky směrem k výraznému navýšení počtu dostupných obecních bytů,“ míní Kulhánek. Součástí reformy má být například zastropované nájemné v bytech pro mladé rodiny nebo větší podíl obecních bytů v nabídce nájemního bydlení.

O program už projevily zájem obce. „Aktuálně zpracováváme 45 žádostí v objemu dvě a půl miliardy korun, které by měly podpořit vznik 725 bytů,“ řekl ředitel Státního fondu podpory investic Daniel Ryšávka.

Kulhánek připomněl, že jeho resort už také vytvořil poradenskou síť pro investice samospráv se snahou zapojit do nich co nejvíce soukromých peněz. „Vedle toho na využití už existujících bytů a obchod s chudobou míří například zákon o podpoře bydlení, který teď ve sněmovně čeká druhé čtení,“ dodal ministr.

Návrh zákona o podpoře bydlení však naráží na kritiku části koalice, zejména ODS. Kritikům vadí zejména to, že zákon je „založený na byrokratických povinnostech, ale nepřináší ani jeden postavený byt navíc“. „V tuto chvíli nevidíme jinou cestu, než že ministerstvo pro místní rozvoj ustoupí z byrokracie a povinných systémů, jinak bude shoda velmi malá,“ uvádí poslanec Karel Haas (ODS).

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist