ČNB přerušila snižování úroků, základní sazba zůstává na čtyřech procentech

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek po roce přerušila uvolňování měnové politiky, když základní úrokovou sazbu ponechala na čtyřech procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na stejné úrovni je sazba od počátku listopadu. Analytici přestávku ve snižování úrokových sazeb očekávali.

Tisková konference bankovní rady se uskuteční v 15:45. Guvernér ČNB Aleš Michl na ní vysvětlí důvody čtvrtečního rozhodnutí. Zveřejní také poměr hlasování v bankovní radě.

Bankovní rada se ve čtvrtek rozhodla ponechat beze změny i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala pět procent. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále tři procenta.

Komentář

Zastavit, stát! ČNB teď sazby nesníží a s kulhajícím Německem si velkou hlavu nedělá

17. 12. 2024 ▪ 4 min. čtení

Bankovní rada začala sazby snižovat loni v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, v první polovině letošního roku klesla sazba čtyřikrát o půl procentního bodu. V srpnu se bankovní rada vrátila k poklesům sazby o čtvrt procentního bodu, stejný krok zopakovala v září a v listopadu.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Další pokles může přijít v roce 2025

„Česká národní banka ve čtvrtek podle očekávání ponechala sazby na stávající úrovni. Rozhodnutí bankovní rady se podle mého názoru opírá o hrozbu vyšší inflace, která by mohla pramenit z vyššího než očekávaného růstu mezd. Spotřeba domácností navíc nijak neoslabuje, což podporuje inflaci ve službách v růstu. Právě tato inflace se z pohledu centrální banky krotí hůře,“ řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Podle něj koruna reagovala na ponechání základní úrokové sazby na čtyřech procentech jen mírným posílením vůči euru.

„Bankovní rada ČNB vyhodnotila potenciální riziko dalších inflačních tlaků spojených se snížením sazeb o 0,25 bodu jako silnější kartu, než jsou možné stimuly pro ekonomický růst. Vzhledem ke stále častějším hlasům z bankovní rady, že prozatím nemáme nad inflací zcela vyhráno, se dalo očekávat, že převládne tento konzervativní opatrnostní přístup a snaha neudělat unáhlené rozhodnutí,“ uvedl analytik PwC Dominik Kohut.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka ČNB finanční trhy nezaskočila, protože svůj záměr dávala předem najevo. „Ponecháním sazeb získává ČNB čas na vyhodnocení dosavadního výrazného uvolnění měnové politiky a dává tím i šanci koruně udržet se na současné silnější úrovni. Inflace není stále uzavřenou kapitolou, a tak je rozhodnutí ČNB naprosto pochopitelné. Ve službách stále rostou ceny o více než pět procent a zatím není ani jisté, jak budou vypadat nové ceníky pro rok 2025,“ řekl.

České ekonomice rizika z prodlení při uvolňování měnové politiky podle Dufka nehrozí. „Hlavním problémem tuzemských firem nejsou sazby, ale nedostatek zakázek na domácím i zahraničním trhu,“ upozornil.

Hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová ČTK řekla, že bezprostřední snížení úroků u hypotečních úvěrů nelze po čtvrtečním rozhodnutí bankovní rady ČNB očekávat. „Banky si drží své marže a do konce roku nepřijdou s nějakým výrazným snížením,“ uvedla s tím, že případné zlevnění hypoték lze čekat až v prvním čtvrtletí 2025. „Průměrná sazba se dostala pod pětiprocentní hranici. V novém roce by se mohla dostat na hranici čtyř procent,“ upřesnila Vaisová. Zlevnění hypoték až ke třem procentům ale zatím považuje za nereálné.

V příštím roce očekávají analytici obnovení poklesu základní úrokové sazby. „Prostor pro pokles úroků ČNB v roce 2025 by se měl vytvořit díky předpokládanému směřování inflace k úrovni dvouprocentního cíle, přičemž meziroční inflace klesne podle našeho názoru přechodně i pod dvouprocentní úroveň. Obdobně prostor pro další uvolňování měnových podmínek v české ekonomice by měla vytvořit také politika Evropské centrální banky,“ řekl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Odborníci se rozcházejí v otázce načasování dalšího snižování sazeb. Podle Jáče by další pokles mohl přijít už v únoru, stejný názor má i hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil nebo analytik Komerční banky Jaromír Gec. Naopak Cverna předpokládá, že přestávka v uvolňování měnové politiky bude delší. „Myslím si, že ČNB v příštím roce nebude se snižováním sazeb spěchat, a tak je možné, že tady s námi dvoutýdenní repo sazba na úrovni čtyř procent bude delší dobu,“ sdělil.