Trumpův celní poker. Investoři se dohadují, jestli jde o bluf, nebo hrozí skutečné obchodní války

Clo je nejkrásnější slovo ve slovníku. Myslím, že je krásnější než láska. Těmito slovy na sklonku roku 2024 nastupující americký prezident Donald Trump opět rozvířil debatu, nakolik vážně míní své výhrůžky cly. Šermoval jimi už v předvolební kampani a nemírní je ani po svém vítězství nad demokratkou Kamalou Harrisovou. Mezi ekonomy jsou tak cla a potenciální hrozba obchodních válek jedním z hlavních témat pro příští rok.

„Pokud by došlo k naplnění hrozeb a Donald Trump cla zavedl v „plné palbě“, bylo by to zcela bezpříkladné v celé historii od druhé světové války,“ upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda na Finančním a investičním fóru, které v polovině prosince pořádala Vysoká škola finanční a správní.

Podle Kovandy by naplnění pohrůžek zavedením obchodních bariér překreslilo světový ekonomický pořádek. „Ve 30. letech, kdy vrcholila éra protekcionismu, uplatňovaly Spojené státy průměrnou celní sazbu 20 procent. Poté se tato cifra postupně snižovala ruku v ruce s postupující globalizací až na dnešní pouhá tři procenta,“ vysvětluje ekonom.

Bezprecedentní by také bylo uvalení cel plošně na veškeré zboží. Dosud totiž Spojené státy uplatňují obchodní bariéry jen na vybrané druhy zboží. „V případě splnění pohrůžek by průměrná sazba cel USA činila až 25 procent. Byla by tedy ještě vyšší než v době vrcholného protekcionismu, kdy byla mimochodem také jedním ze spouštěčů války,“ dodává Kovanda.

Jaká je pravděpodobnost, že dojde k zavedení extrémně vysokých cel na veškeré zboží z Kanady, Mexika, Evropy nebo Číny? „Americká investiční banka Goldman Sachs publikovala průzkum mezi pětistovkou svých klientů, tedy velkých institucionálních hráčů. To je velmi slušný průřez investiční a ekonomickou komunitou. A ti pravděpodobnost zavedení cel v plné výši, jíž Trump hrozí, odhadují na 35 procent,“ říká místopředseda představenstva investiční společnosti Moneco Petr Šimčák.

USA: První rok druhého Trumpa. Bude ve znamení chaosu a rychlých změn

19. 12. 2024 ▪ 7 min. čtení

Vedle zásadních dopadů na světový obchod by vysoká cla měla na americkou ekonomiku také další efekty – například by výrazně popohnala inflaci. Právě proto finanční trhy přijaly s povděkem zprávu, že Trump chce „svým“ ministrem financí jmenovat investora a miliardáře Scotta Bessenta. On sám nepatří mezi zastánce univerzálních vysokých cel. „Bessent je trhy vnímán jako člověk, který celní tarify bere spíš jako vyjednávací nástroj,“ vysvětluje Šimčík. Jinak řečeno – hrozba obchodních bariér má v očích Bessenta spíš přitlačit obchodní partnery „ke zdi“.

„Hrozbu cly vnímám u nastupující administrativy prezidenta Donalda Trumpa zejména jako transakční kartu,“ myslí si také předseda představenstva investiční společnosti Avant Vladimír Bezděk. V Americe se podle něj mnoho ekonomů shoduje na tom, že Trumpa je potřeba vnímat především jako transakčního obchodníka. „Podobně to ostatně dopadlo při jeho minulém prezidentství, kdy tlačil na zvyšování výdajů členských států NATO na obranu. Řekl bych, že tehdy to zafungovalo skvěle,“ dodává Bezděk.

Pokud Trump skutečně cla na některé zboží či země uvalí, bude také zajímavé sledovat, jaké dopady to bude mít na americkou ekonomiku z hlediska návratu výroby především z Asie. „Je otázka, jestli povedou k obnovení a návratu výroby do americké ekonomiky, což by mohlo mít pozitivní sekundární dopady na hrubý domácí produkt a zaměstnanost, výběr daní a podobně. Pokud by šlo čistě o finanční přirážku, která nepřinese impulz do domácí výroby a jenom prodraží zboží, může to poškodit chudší a nejzranitelnější vrstvy americké společnosti,“ upozorňuje Bezděk. Inflace, k níž zavedení cel může vést, totiž podle něj nejvíc okrádá chudší lidi.