Spor o české jádro končí: KHNP a Westinghouse se dohodly a dostavba Dukovan má zelenou

Americký Westinghouse a korejský koncern KEPCO, pod nějž patří výherce tendru na stavbu dvou bloků v Dukovanech KHNP, ukončily licenční spor o jaderné technologie. Ten se dotýkal také Česka, protože bránil využití licence na tlakovodní reaktory APR, s nimiž se Korejci snaží prosadit v Evropě. Potvrdily se tak čtvrteční informace Hospodářských novin, že se odblokuje jedna z překážek podpisu dohody mezi Korejci a společností ČEZ.

Korejský design reaktoru má skutečně základ v technologii vlastněné Westinghousem, jež potřebuje pro využití v zahraničí povolení od americké vlády. Pro ČEZ by byl bez dohody Westinghousu s KHNP podpis kontraktu velké riziko. Jeden reaktor pro Dukovany má cenovku zhruba 200 miliard korun. Vyřešení sporu obou firem zmínil loni jako jednu z podmínek pro uzavření smlouvy poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Dohoda Korejců s Westinghousem se blíží. Podpis zakázky na Dukovany je tak v březnu mnohem reálnější

16. 1. 2025 ▪ 4 min. čtení

Uzavření dohody proto přivítal vedle českých politiků právě ČEZ. „Po celou dobu jsme byli přesvědčeni, že obě strany najdou řešení sporu. Jsme rádi, že se tak nyní stalo. Jednání s KHNP směrujeme k tomu, aby do konce března došlo k dohodě,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Jak Korejci, tak Američané jsou zatím k podrobnostem dohody skoupí a označují je za důvěrné. Westinghouse a KHNP uvádí, že znamená zamítnutí všech současných právních kroků, jež proti sobě obě strany vedou. Spor o využití americké technologie měla letos rozhodovat arbitráž. 

Dohodu přivítal ke konci března odcházející francouzský generální ředitel Westinghousu Patrick Fragman. Ten ale podle informací HN patřil spíše k těm, kdo byli ke smíru rezervovanější. Podle korejského šéfa KHNP Jooho Whanga poslouží smlouva jako příležitost k „vybudování užšího vztahu spolupráce“ mezi oběma firmami.

Američané a Korejci jsou sice konkurenty, ale na podobné licenční smlouvě se už dříve dokázali domluvit v zatím jediném exportním projektu korejské KHNP ve Spojených arabských emirátech. Westinghouse spor s KHNP více „oživil“ ve chvíli, kdy hrozilo, že korejská nabídka má šanci uspět v Polsku, jež Westinghouse spolu s Ukrajinou považuje za svůj „revír“. Aktivní je ale také na Balkáně.

Kepco je energetický obr, který v Jižní Koreji odpovídá za prakticky veškerou výrobu elektřiny. Kontrolu 51,1 procenta má nad ním korejský stát – přímo a přes Korejskou rozvojovou banku, jež je největším akcionářem. Významnou součástí skupiny je společnost KHNP (Korea Hydro & Nuclear Power), jež v zemi provozuje jaderné a vodní elektrárny. Expanduje rovněž do zahraničí s tlakovodním reaktorem APR 1400, který zatím dodala do svého jediného projektu jaderné elektrárny Baráka ve zmíněných Emirátech. Pro Česko nabízí menší variantu APR 1000.

Westinghouse v Evropě v roce 2022 vyhrál tendr na stavbu první polské jaderné elektrárny u Baltského moře. Dodá do ní svoje tlakovodní reaktory AP 1000. V Česku byla americká firma v lednu 2024 při hodnocení nabídek na stavbu reaktorů v Dukovanech vyřazena. Historicky zde Westinghouse nahradil ruský Rosatom při dostavbě dvou bloků v Temelíně a v roce 2014 měl nakročeno ke stavbě dalších dvou. Pak ale ČEZ tendr zrušil. Proti svému vyřazení z dukovanského tendru Westinghouse loni podal odvolání u antimonopolního úřadu, které stále běží.

Podobně rozhodnutí ČEZ, které potvrdila česká vláda, napadl francouzský dodavatel EdF. Ten nabízel pro Dukovany tlakovodní reaktor EPR. Nabídka EdF by při neschopnosti KHNP ji dodržet byla jedinou alternativou.

O tom, že se Westinghouse v Česku může částečně vrátit do hry, se mluví dlouho. V oboru se spekuluje, že cenou za odblokování sporu bude dodávka řídicích systémů do Dukovan. Zapojení Westinghousu by podle loňského vyjádření šéfky jaderného úřadu (SÚJB) Dany Drábové pro Český rozhlas usnadnilo udělení české licence pro tlakovodní reaktor APR 1000, protože už funguje v Jaderné elektrárně Temelín.

Pro Westinghouse je navíc větším trhem Polsko, kde už má firma zakázku na zatím jeden reaktor jistou. V poslední dekádě si americká společnost, vlastněná dříve japonským koncernem Toshiba, prošla krizí. V roce 2017 firma fakticky zkrachovala, protože nezvládala stavbu reaktorů v USA, která se výrazně prodražila. Nakonec Westinghouse skončil ve vlastnictví kanadského investičního fondu Brookfield. Od roku 2023 v něm má menšinový podíl 49 procent kanadský těžař uranu Cameco.

Pod novými majiteli americká firma dlouho zvažovala, zda vůbec nové reaktory stavět a nezaměřit se jen na jejich likvidaci. Nakonec se Westinghouse do tendrů spojených s renesancí jádra v Evropě vrátil.