Šéf mnichovské konference na její závěr varoval, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938

Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, nefungovalo to v roce 1938 a nebude to fungovat ani dnes. Na závěr Mnichovské bezpečnostní konference to v neděli řekl její šéf Christoph Heusgen. Válka na Ukrajině a hledání způsobů, jak ji ukončit, byly hlavním tématem letošního ročníku konference, řada politiků přitom vyjádřila obavy, aby se USA a Rusko nedohodly bez Ukrajiny a Evropy. Výzvy, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938, zazněly hned několikrát.

Heusgen svými slovy odkazoval na politiku ústupků či usmiřování, která vedla k uzavření mnichovské dohody v roce 1938. Nacistické Německo, Francie, Velká Británie a Itálie se tehdy bez účasti Československa dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí s převážně německým obyvatelstvem. Ruský prezident Vladimir Putin podle Heusgena „cítí slabost“ a „reaguje jen na sílu“.

Odkaz na mnichovskou dohodu z roku 1938 a varování před podobným osudem pro Ukrajinu padly na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci hned několikrát. Použil ho mimo jiné i český prezident Petr Pavel, který v Mnichově vyzval, aby Ukrajina a Evropa byly součástí mírových jednání o Ukrajině. „Jinak by to byla jakási ozvěna mnichovského ducha, který Československo zná moc dobře. Mám na mysli dohodu o naší zemi bez naší země. Tentokrát o Ukrajině, ale i o Evropě,“ dodal v sobotní debatě.

analýza

Amerika opouští Evropu a všichni se baví se všemi. Český ministr zahraničí se po sedmi letech setkal s čínským kolegou

17. 2. 2025 ▪ 4 min. čtení

V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, aby jednali o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo rozsáhlou invazí. Agentura Bloomberg uvedla, že se vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska sejdou už příští týden v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat koncem února.

Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a vyhovoval by jen Rusku. Podle Heusgena, který svým krátkým projevem zakončil letošní ročník bezpečnostní konference, by mírová iniciativa neměla být přenechána USA a Rusku. „Měli bychom si přestat stěžovat, že jsme byli odsunuti na vedlejší kolej, ale přijít k jednacímu stolu s konkrétními nápady a přísliby výdajů,“ dodal s tím, že je to jediný způsob, jak místo u jednacího stolu dostat. „My Evropané potřebujeme mírový plán pro náš kontinent,“ dodal.

Pro Heusgena byl 61. ročník konference posledním ve funkci jejího šéfa. Štafetu od něj dnes přejal bývalý norský premiér a někdejší generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Minulý týden ovšem Stoltenberg oznámil, že se vrací do norské vlády jako ministr financí. Než mu skončí mandát v norské vládě, povedou Mnichovskou bezpečnostní konferenci současní místopředsedové Benedikt Franke a Rainer Rudolph.