Cibulka ožívá. Vlčkovi otevřeli první část areálu dětského hospicu za půl miliardy

Historická usedlost Cibulka v Praze-Košířích se z rozpadlé ruiny mění v moderní centrum paliativní péče pro děti. To v českém zdravotnictví zoufale chybí. Zatím je u nás pouze loni otevřený dětský hospic Dům pro Julii v Brně.

Před čtyřmi lety Cibulku koupili manželé Ondřej a Katarína Vlčkovi a začali ji v rámci své nadace opravovat. Před dvěma lety novou podobu restaurovaného areálu ukázali ve virtuální podobě, nyní je hotová jeho první část a začíná sloužit.

Jako první se otevřel tzv. Domek zahradníka, včetně nové kavárny. Vzniklo zde zázemí nadace, budou se tu konat školení, přednášky, workshopy i akce pro rodiny. Celý areál by měl být hotový v příštím roce.

„Když jsme sem přišli v roce 2021, budova byla v dezolátním stavu s propadlým stropem. Vypadalo to, že s tím nepůjde nic dělat,“ říká Ondřej Vlček, někdejší šéf a spolumajitel kyberbezpečnostní společnosti Avast (nyní Gen Digital). „Teď tady stojíme o čtyři roky později – nejenže dům už vypadá jako dům, ale má slavnostní atmosféru. Trvalo to trošku déle, než jsme původně zamýšleli, ale na dobré věci je dobré si počkat. Je to pro mě emoční věc, jsem z toho docela naměkko.“

Setkání s Messim nebo cesta do Japonska. Nadace Zlatá rybka manželů Vlčkových splnila vážně nemocným dětem už tisíc přání

10. 2. 2023 ▪ 12 min. čtení

Nadace rodiny Vlčkových se snaží o zlepšení dětské paliativní péče u nás. Její snaha se opírá o tři hlavní body: první je rozvoj, tedy kvalita a kvantita zařízení pro dětskou paliativní péči. „Takových zařízení, jako je Dům pro Julii a bude Cibulka, bychom v republice potřebovali asi deset,“ podotýká Vlček.

Druhým pilířem je samotná rekonstrukce a výstavba Cibulky. Pořád zbývá opravit a dostavět zbytek areálu, už běží výběrové řízení na generálního dodavatele stavby. Obnova komplexu, jehož historie sahá do 14. století a největší rozkvět zažil v první polovině 19. století za biskupa Thun-Hohensteina, běží pod dohledem památkářů. „Naším cílem je ho zrestaurovat co nejlépe a nejautentičtěji,“ dodává Vlček.

Domek zahradníka fungoval jako oranžerie, kde se pěstovaly citrony a mandarinky. Před rekonstrukcí tu však bydleli bezdomovci a drogově závislí. Uvnitř bylo po pás suti a ohniště. Dnes je citlivě zrekonstruovaný a doplněný o moderní technologie včetně tepelného čerpadla.

Za zdí už běží práce v další části areálu. Připravuje se i novostavba lůžkového křídla zakrytého zelenou střechou, kde bude 12 pokojů pro dětské pacienty. Na ni naváže severní zahrada, někdejší soukromý prostor šlechtice Thun-Hohensteina – zde má vzniknout pietní vzpomínková zahrada, odrážející příběhy dětí, které Cibulkou projdou.

Třetím pilířem je změna systému dětské paliativní péče. „Aktuálně je na pomezí zdravotní a sociální péče a chybí odpovídající právní rámec. To se teď začíná měnit zásluhou komunity odborníků,“ kvituje Vlček.

Podle statistik se každý 94. rodič v Česku dozvídá, že jeho dítě trpí život ohrožující nemocí. V Česku je takových rodin 13 až 15 tisíc. „Potýkají s finanční nejistotou, fyzickou vyčerpaností, časovou vytížeností, sociální izolací a v neposlední řadě s velkou emoční zátěží,“ říká Ivana Plechatá, ředitelka Nadace rodiny Vlčkových. „Jen málo z nás si nedovede nebo nechce představit, co rodiče nemocných dětí prožívají.“

Dětský hospic na Cibulce bude sloužit primárně jako odlehčovací zařízení. „Bude to místo, kam rodiny s dětmi přicházejí a odkud zase odcházejí – nejen pro poslední kapitolu života. Bude to i místo, kde se můžou opřít o podporu odborníků a načerpat síly pro další chvíle,“ dodává Vlček s tím, že se tu ročně má vystřídat okolo 350 rodin.

Celkové náklady na rekonstrukci a dobudování Cibulky jsou zhruba půl miliardy korun bez vybavení. Jde o prostředky nadace, do níž Vlčkovi v roce 2021 vložili 40 procent svého rodinného majetku. Tehdy šlo o 1,5 miliardy korun.

Na obnovu Cibulky ovšem nejdou tyto peníze přímo – nadace je nastavena tak, že původní jistina je investována a generuje zisk, z něhož jsou financovány opravy i provoz.

„Je to jediný model, který nabízí udržitelné financování po dlouhá desetiletí či možná i století. Používají ho třeba univerzity Harvard, Yale a nadace Alfreda Nobela,“ podotýká Vlček. Nadace již v oboru dětské paliativní péče podpořila více než 200 projektů a věnovala 144 milionů korun na podporu vzdělávání, zvýšení kapacit, rozvoje služeb i spolupráce mezi odbornými týmy.