Norský vládní penzijní fond, který patří k největším na světě a spravuje aktiva v hodnotě 1,8 bilionu dolarů (asi 41,47 bilionu českých korun), podléhá přísným směrnicím, do čeho nesmí vkládat peníze. Současný kabinet Jonase Ghar Størea ze Strany práce však nyní čelí tlaku konzervativní opozice i tamní centrální banky, aby tato pravidla přehodnotil a povolil financování výroby zbraní a vojenské techniky. Ozývají se i hlasy proti zvyklostem dalších velkých evropských fondů, jejichž principem je odpovědnost a udržitelnost. Ty ve své praxi postupují podle podobné etiky jako norský fond.
Ten byl založen v roce 1967, už přes 20 let nesmí nakupovat podíly ve společnostech vyrábějících kritické komponenty pro jaderné zbraně. Neinvestuje ani do firem, které se podílejí na výrobě kazetové munice, protipěchotních min a tabákových produktů. Nedrží tedy akcie společností, jako jsou evropský Airbus, americký Boeing, britská zbrojovka BAE Systems, americký výrobce letadel Lockheed Martin či francouzský Safran. Oproti době, kdy omezení vstoupilo v platnost, je však situace ve světě nyní jiná. „Musíme být otevření možnosti, že to, co je považováno za eticky přijatelné, se může změnit, protože svět čelí vojenskému zbrojení a rostoucímu napětí mezi zeměmi,“ uvedla pro agenturu Reuters guvernérka centrální banky Ida Wolden Bacheová. Právě centrální banka penzijní fond spravuje.
Co se dočtete dál
- Proč se přístup ESG fondů vůči zbrojařům může změnit.
- Který už větší investice do zbrojení podporuje.
- Který výrobce zbraní nejvíc tlačí na změnu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
